reklama top

Radnice nám nerozumí! Úřad Prahy 8 řeší jen problémy svých velkých čtvrtí. Nepomáhá nám s developery, kteří tu staví jako o život. Vůbec ji nezajímají naše potřeby pro kvalitní život. S tím přišlo několik karlínských obyvatel, kteří se spojili ve spolku Karlín sobě. V těchto dnech je to pět let od historicky prvního pokusu v moderních dějinách Prahy odtrhnout čtvrť od městské části a připojit ji k jiné.

„Na radnici je jiné obsazení a v samotném Karlíně se mnohé změnilo. Tehdy se nepodařilo dosáhnout nic zásadního. Přišly volby. Své zástupce má Karlín hlavně v opozičních stranách,“ říká pro prahazdarma.cz Marie Foltýnová, jedna z iniciátorek petice, která před pěti lety chtěla po radnici Prahy 8, aby Karlín nepřehlížela. Že by došlo k odtržení Karlína a připojení k Praze 7, tak jak místní v dokumentu požadovali, nevidí příliš reálně. „Nepočítali jsme s tím, že dosáhneme připojení k MČ 7 – ale podařilo se ke Karlínu přitáhnout dost pozornosti. Podle ní tehdejší vedení radnice Prahy 8 tvrdilo takové pitomosti, že by se museli vydávat nové občanky, školy by se musely přestěhovat (protože patří P8). To samozřejmě není pravda a dá se to snadno ověřit na příkladu jedné z posledních nově vzniklých MČ – tedy MČ Praha -Troja 1.1. 1992,“ říká Foltýnová.

Podle dalšího účastníka hnutí za odpojení Karlína od Prahy 8 Václava Stránského právní změna hranic MČ obecně možná je. Úřednímu přestěhování Karlína by navíc musel předcházet trojí souhlas. Změnu by museli podpořit zastupitelé Prahy 8, Prahy 7 i celoměstské zastupitelstvo. „K samotnému aktu není ani žádná petice třeba, taková změna je v kompetenci zastupitelstev MČ a magistrátu. Pak už by změně hranic MČ nic nestálo v cestě,“ tvrdí Stránský, který se po následujících volbách dostal do zastupitelství Prahy 8. Dnes je jeden z čtyř politiků na radnici žijící v Karlíně.

 

Pohnutek k petici bylo hned několik. Karlín byla v rámci Prahy 8 taková Popelka. Podle Stránského petice vznikla v době, kdy v zastupitelstvu MČ Praha 8 neseděl jediný člen z Karlína. Lidé skutečně měli pocit, že radnici starosti karlínských nezajímají. Petice tedy vznikla jako takový zoufalý pokus rozhýbat diskuzi na všechna tato témata a vlastně i samotné uspořádání MČ obecně. „Karlín není jedinou čtvrtí, která byla podivně připojena někam, kam vlastně úplně nezapadá – Bubeneč je rozdělena mezi dvě MČ, Vinohrady také. Ostatně naše iniciativa vybudila zájem medií na celostátní úrovni a diskuze jsme vedli i s tehdejším ředitelem IPRu, dnešním náměstkem Primátora Hlaváčkem,“ říká Stránský.

A co vlastně před pěti lety Karlínským vadilo?
Urbanistické uspořádání i skladba obyvatel se výrazně liší od mohutných sídlišť a severním okraji MČ. Současně je život v Karlíně vcelku komunitní a lidé zde mají tendenci k větší občanské aktivitě. Ta dala vzniknout spolku Karlín sobě. Ten původně vznikl na popud nespokojenosti s provedením rekonstrukce parku v Kaizlových sadech. Spolek se následně aktivně zapojoval do „umravňování“ činnosti developerů. Podle kritiků a iniciátory tehdejší petice se radnice dlouhodobě stavěla k občanům zády a jejich námitky nikdy nepodpořila. „Ostatně tento trend platí dodnes, kdy se místostarosta Vítek bije za občany sídliště Ďáblice a brání jeho zahušťování, ale zájmy občanů Karlína, který čelí mnohem silnějšímu tlaku developerů ho k aktivitě nevyburcují,“ tvrdí Stránský.

„Byly by to starosti, ale i radosti navíc,“ řekl starosta Prahy 7
O eventuálním úspěchu karlínské iniciativy mluvil tehdy také starosta sedmé městské části Jan Čižinský. Řekl, že by se připojení Karlína nebránil, ale musel by spustit referendum, v němž by obyvatelé řekli, že by novou čtvrť chtějí či nikoli.

Téma odpojení Karlína a jeho připojení k Praze 7 se vrátilo na mediální scénu ještě jednou, a to po roce od pokusu o převrat. Sedmá městská část v dubnu 2017 rozjela aprílovou akci – politici šli dláždit ulice nebo hlídat sklady a do vedení se dostali středoškoláci, kteří jsou v dobrovolnickém sdružení mladých lidí z Prahy 7. Ti oznámili, že Karlín k sedmičce připojí. Padly také návrhy, že od Čechova mostu až po Troju vznikne písečná pláž s lehátky a slunečníky. Část zaměstnanců radnice by byla vyškolena na pozice plavčíků.

I po pěti letech se v Karlíně o odtržení diskutuje – ohlasy na FB

Aleš Kozdera: Třeba proto, že Karlín má složením obyvatel a typem zástavby mnohem blíže k Holešovicím a Letné než k panelákům daleho na severu. Nedává smysl, aby Karlín a Bohnice měly stejné vedení, když spolu nijak nesouvisí.

Petr Vilgus: Procesně je to docela jednoduché. Ale smysl té operace mi uniká. Praha 7 je za vodou, s Karlínem nemá moc přirozených vazeb. Teoreticky by mělo větší smysl připojit Karlín k Praze 1, ale to si musí karlínští zvážit sami, jestli je pro ně zajímavější být výkladní skříní Prahy 8 nebo zadním dvorkem jedničky.

Karel Hříbal: Obyvatelé severních sídlišť již mnohdy nejsou vystěhovalci ze zbourané Libně, Karlína, Žižkova, zaměstnanci ČKD nebo policisté a vojáci… takové bylo složení kolem roku 1977.

Radek Harry Nováček: Karlín byl samostatným městem až do roku 1922, kdy už byl za tří stran obklíčený Prahou a anektován Velkou Prahou. Původní radnice je dnes Dům dětí. Vznik samostatné městské části či přičlenění k jiné je prakticky nemožné, v případném referendu by musel pro hlasovat patřičný počet obyvatel obou částí. Jinak přičlení by mělo smysl jen k Praze 1 (podobné složení obyvatel, podobné problémy starosti i výhody), se sídlišti Severního města nemá Karlín společného nic. Spojením s Prahou 7 bychom získali jenom klimatickou nouzi.

Dagmar Volencová: Když by se měly pozměnit hranice městských částí, jeví se mi jako racionální osamostatnit sídlištní části osmičky. Upřímně řečeno, abstrahujeme-li od zájmu obecného, mne moc netrápí, co konkrétně řeší Bohnice, Střížkov apod. Lid sídlištní příliš nezajímá, co se děje např. u nás V mezihoří nebo na Kotlasce. Scelit Libeň, Karlín, staré Kobylisy – to by se mi líbilo (šilhám přes most k Holešovicím).

Libeňský Mourek: Mourek chce jednotlivé části Prahy 8 naopak více propojovat, například lanovkama, a až budeme jednotní a silní, zahájíme anexi přilehlých oblastí, jak jsme publikovali minulý týden. A důsledky karlínského separatismu jsme představili již loni. Pokud ten separatismus v Karlíně nezpacifikujete, musíme trvat na administrativnímu připojení k Brnu. Navíc to jde krásně k sobě, Bosonohy – Bystrc – Karlín.

Jiří Sekera: Mně to vůbec jako nesmysl nepřijde. Karlín dlouhodobě řeší úplně jiné problémy i než sousední Libeň, natož Bohnice, Kobylisy, Čimice, Troja, Střížkov… natož Březiněves, Dolní Chabry nebo Ďáblice. Speciálně tahle skupina a diskuse v ní jsou toho skvělým příkladem. Rozhodně mi přijde, že máme mnohem víc společného s Holešovicemi (jakkoliv nás dělí řeka), Žižkovem (jakkoliv nás dělí kopec) nebo Prahou 1 (ačkoliv na tu je Karlín zase příliš rezidenční a nová zástavba moc novátorská).

Marie Foltýnová: Praha 7 by bývala s připojením souhlasila. Nesouhlasila Praha 8 a na tom to skončilo.

Renata Lišková: Celý proces by byl teoreticky možný, pokud by s ním souhlasily obě MČ prostřednictvím svých zastupitelstev a na závěr by to posvětil Magistrát. P7 byla ochotná, P8 nikoliv a tím to skončilo. Byl by to však životaschopnějš proces než osamostatnění MČ, protože to nedovolují současné zákony o Praze. A ano, hlavním důvodem bylo to, že Karlín je tak jiný než zbytek P8, a že s P7 myšlenkově, sociálním složením a poměrem rezidentního bydlení si je Karlín blíž s P7 než s P1, která je zase hodně specifická s ohledem na svoje kulturní památky a památkové rezervace a zaměření na turismus atd. Resp. v té době byla.

Zuzana Štemberová: Nemyslím si, že by se to mělo takhle rozparcelovat. Je to hloupost. Zase se vymyslí blbiny. Zaobirejte se důležitějšími věcma, jako jsou přistěhovalci, kterým se dělá téměř v centru města městečko ubytování!

Helena Trink: Nejstarší součástí města je katastrální území Libně. Ta byla k Praze připojena již 12. září roku 1901. Nejstarší pražské předměstí Karlín se stal součástí Velké Prahy spolu s Bohnicemi, Trojou a Kobylisy roku 1922. Od roku 1960 jsou součástí obvodu Čimice, od roku 1968 pak Ďáblice a Dolní Chabry a konečně od roku 1974 Březiněves.
Hranice obvodu Prahy 8 byly stanoveny v roce 1960 a v roce 1990 se tento obvod stal Městskou částí Praha 8. Území Městské části Praha 8 zahrnuje 9 katastrálních území: 4 celá (Bohnice, Kobylisy, Čimice a Karlín) a části dalších 5 (Libeň, Troja, Střížkov, Nové Město a Žižkov).

Alois Chalupecký: Já bych Karlín připojil k Chomutovu…

reklama bottom