Víte, jaká je největší překážka k tomu, aby se snížil počet billboardů v Praze? „Myslela jsem si, že hlavní překážkou jsou peníze, které billboardy přináší do městského rozpočtu a nebude vůle se o ně připravovat. Money talks. Zjistila jsem ale, že je to ještě horší. Nikdo totiž ani neví, kolik billboardů v Praze je, kde jsou a jestli mají platné povolení,“ píše na svém facebooku Kristýna Drápalová, která se na pražském magistrátu dlouhodobě věnuje odstraňováním vizuálního smogu a tedy i tím, aby byly reklamy všeho druhu nějak regulovány. Moc to ale nejde.
Kristýna Drápalová shrnula své působení na magistrátu.
2019. Billboardy začínám řešit z pozice asistentky jednoho pražského politika. Plán je začít vytvořením databáze pražských billboardů.
2020: Je jasné, že aktualizovanou databázi billboardů se vytvořit nepodaří. Data o nich mají jen stavební úřady. Těch je v Praze 22 (+1 speciální). Každý má jiný systém. Část spisů existuje stále jen papírově v krabicích. Stavby pro reklamu se v samostatné kategorii neevidují. A stavební úřady jsou sice vždy součástí úřadu městské části, ale mají status státní správy v přenesené působnosti, takže nemají žádnou povinnost samosprávě poskytovat informace. Do jejich informačních systémů tedy přístup nezískáme. Musíme na to jinak.
2021: Máme objeté, nafocené a zaměřené všechny billboardy v Praze. Skrze analýzu v GIS se nám podaří zjistit, že 770 z 1060 billboardů na městských pozemcích (některé jsou oboustranné, takže celkový počet je 1555 ploch) patrně nesplňuje podmínky Pražských stavebních předpisů. Ty přitom začaly platit v roce 2016 a vzhledem k tomu, že billboardy mají být povolovány jen jako dočasná stavba na pět let, už by to mělo být více méně v souladu.
Realita je jiná. Proč?
Obvykle nikdo nezkontroluje, pokud billboardu povolení vyprší a on zkrátka zůstane stát na svém místě jakoby nic.
I když zrovna úřad zafunguje dobře a snaží se billboard odstranit, má s tím neskutečné množství práce. České právo je věc spletitá, delikátní a opatrná; než může veřejná moc přijet a billboard odříznout, může majitel tančit mnoho různých právních tanečků.
Některé billboardy povolení od stavebního úřadu získají, i když předpisy nesplňují. A když se na to nepřijde do roka, už se nedá odvolat. Důvodů „pochybení“ může být celá řada: od prostého šlendriánu až po to, že billboardovou firmu třeba vlastní bývalý starosta. Další důvody nechám vaší fantazii a jen podotknu, že mou omezenou představivost realita často předčí (a o to větší čest všem úředníkům, kteří rozhodují poctivě).
Ačkoli by billboardy měly být povolovány jako dočasné stavby, některým šťastlivcům se podařilo získat povolení na věky věků. Velice šťastná je jistě třeba Správa železnic, která má billboardy v rezervaci UNESCO povolené od začátku devadesátek až do skonání světa.
Na základě těchto zjištění jsme v Radě hl. m. Prahy prosadili, že vznikne komplexní analýza, která billboardy v Praze zmapuje, zhodnotí dle řady kritérií a navrhne jak zařídit, aby jich bylo co nejméně a vynášely městu co nejvíce peněz. A také řekne, jak co nejsnáze dosáhnout odstranění těch, co nemají povolení.
2022: Data od stavebních úřadu stále nemáme. Před půl rokem jsme podali žádosti o informace („stošestky“) na stavební úřady. Chtěli jsme vědět, jaké billboardy jsou povolené a do kdy jim povolení platí. Polovina úřadů žádosti zamítla, polovina je vydala. Poslali jsme druhé kolo žádostí. Polovina stavebních úřadů (tedy polovina z té zbývající poloviny) nám žádosti opět zamítla. Stále nám tedy chybí data ze šesti stavebních úřadů. Bez nich nemůžeme žádné celoměstské statistiky dělat.
Tady končí má kronika. My budeme samozřejmě pokračovat. A i když zatím nemáme všechna data, stihlo se mezitím spoustu práce: třeba prosadit, že Praha neuzavře žádné nové smlouvy a nebude vydávat souhlas s prodloužením stavebního povolení žádného billboardu. Nebo udělat řadu právních analýz, díky kterým jsme mnohem lépe vybavení pro boj s ilegální reklamou. Řada billboardů díky mravenčí práci nadšenců i zaměstnanců města zmizela (díky zejména Přidej se a strhni to). A také jsme zjistili, že o penězích, které by Praze mohly chybět v rozpočtu, to není: ročně má Praha z billboardů na městských pozemcích asi tolik peněz, kolik stojí předláždění chodníku v běžné pražské ulici. Z posledních dat mi to vychází asi na 2500 Kč na billboard za měsíc.
V pozadí třeba jeden takový. Městská část Praha 8 za něj dostává 4600 korun měsíčně. Denně tu projede 100 tisíc aut. Stavební povolení nemá. Podle serveru Kverulant má místo od městské části Prahy 8 firma pronajmuté na 30 let za 6500 korun měsíčně. Proto server podal na osmou městkou část trestní oznámení.
Už před deseti lety se šéf obřích digiboardů ze společnosti Media channel Jan Buřič byl v klidu. V rozhovoru pro RadioTV řekl: Přísnější regulace reklamy u silnic se neobáváme.
-mag-
