Poutě se v těchto dnech rozjíždějí. Můžete navštívit tu Matějskou na Výstavišti nebo tu vedle Divoké Šárky. Obrazem a ve vzpomínkách ale dnes můžete vidět tu, která stála ve Vršovicích. Tenhle lunapark se mohl pochlubit pět kilometrů dlouhou horskou dráhou. Byly tu další atrakce jako černošská vesnička, tančírna, čertovo kolo a spousta dalších, dnes už těžko uvěřitelných. Praha tak měla za první republiky obrovský lunapark, který mohl směle konkurovat vídeňskému Prátru a patřil k největším v Evropě. Nyní ho připomíná výstava ve vršovickém domě Vzlet. Pojďte se podívat, jak to kdysi vypadalo v místech, kde dnes stojí sportovní areál Slavie Praha.
Je to neuvěřitelné, ale kousek od chudinských kolonií na a pod Bohdalcem, na samém konci Vršovic, byl na samém úsvitu dvacátých let nákladně vybudován gigantický zábavní park Eden s kolotoči, tobogány a velmi dlouhou horskou dráhou. Jeho ruch se v době největší popularity blížil vídeňskému Prátru, podle jehož vzoru byl také postaven.
Kde lunapark stál?
Lunapark byl umístěn mezi Vršovickou a železniční trať kolem tehdejšího rybníčku pod Bohdalcem, kterému se později říkalo adekvátnějším pojmem „laguna“. No představte si, že by byl v Edenu „rybník“… Na laguně se tak třeba dalo hrát i divadlo nebo povozit své děvče na lodičce. A večer pak na vodní hladině pozorovat odlesk pravidelných ohňostrojů.
V parku se myslelo i na obrovskou tančírnu – Kolosseum, ke které se přicházelo širokou alejí lemovanou stromy. Konaly se tam kromě tanečních událostí karnevaly nebo tomboly.
Pro znavené rekreanty byla k dispozici i terasovitá kavárna.
Nabízené atrakce
Horská dráha, samozřejmě největší a nejdelší dominanta, přesahovala 5 kilometrů. Což je asi tak 12ti násobná délka horské dráhy Cyklon, která stála na Výstavišti, měla 440 metrů.
Eden navštívili dokonce černoši z Habeše, kteří postavili v parku napodobeninu domorodé vesnice a za drobnou úplatu předváděli užaslému obecenstvu domorodý život.
Jenže Edenu se nedařilo, lidé sem chodit nechtěli, nejen kvůli zákazu zábavy a tance v dobách německých porážek za druhé světové války. Ale také proto, že hned vedle byla kolonie obyvatelů se špatnou pověstí. Mluvíme o chudinské čtvrti Na Slatinách. Tyto historické reálie tvoří ironický kontrast a zároveň paralelu k biblickému Edenu, rajské zahradě, místu stvoření Adama a Evy a jejich útočišti do doby jejich vyhnání.
O pražském slumu Na Slatinách, o tomto unikátu, který tam stále stojí, ale brzy promění developerský projekt, napíšeme příště.
Konec konců i v současné době tu můžete zaslechnout, už se špetkou pýchy, že tady bydlelo v jednu chvíli celkem třináct odsouzených vrahů. A tím pádem i v Edenu koncentrace lidí z galerky značně přesahovala pražský průměr. Lidi to na tuhle stranu Prahy prostě netáhlo, takže velkorysý zábavní park začal upadat už ve třicátých letech, v roce 1935 byla zbourána většina atrakcí a v roce 1946 pak hygienik hlavního města nařídil park uzavřít. Nové činžovní domy se tady raději vůbec nestavěly, zatímco nouzová kolonie jen prosperovala.
-red-
