Zprávy nepotěší fanoušky zajímavých budov. Praha zřejmě přijde o čtyři památkově chráněné objekty, například o most u Výtoně.
Všechny celostátní deníky se před několika týdny věnovaly možnému konci památkově chráněných budov. Nejviditelnější byla zpráva o bourání odbavovací haly ze 70. let na hlavním nádraží. Vítězný návrh dánského ateliéru Henning Larsen představuje prostranství ve velké lehkosti. A to až takové, že si vysloužil přezdívku Abú Prahí. Hala je prací nejpřednějších domácích architektek a architektů poválečné éry.
Už méně se média věnuje konce budovy bývalého podniku zahraničního obchodu Chemapol ve Vršovicích. I tam, stejně jako v případě odbavovací haly hlavního nádraží, došlo k žádosti památkářů o prohlášení této stavby za kulturní památku. Ministerstvo kultury ovšem udělení toho statutu odmítlo. A podepsalo tak nad budovou rozsudek smrti. Proto dojde k její demolici.
Dalšími stavbami, kterým reálně hrozí konec je Libeňský a Železniční most (nesprávně také nazvaný Výtoňský nebo Vyšehradský). Kolem nich se strhla velká mela a oba mosty jsou předmětem politických půtek, které míří k politickým bodům. Oba mosty, ačkoli jsou jedny z mála takových staveb na českém území, nesplňují parametry a technické normy Evropské unie.
Například v případě Železničního mostu byla bitva sledována více než v případě mostu, který propojuje Libeň s Holešovicemi. Petici inciativy Nebourat podepsaly tisíce lidí, za most se postavili i známí čeští a zahraniční architekti. Ministerstvo dopravy, ale oznámilo, že most nelze opravit kvůli jeho technickému stavu, navíc se na něj nevejde třetí kolej, která je pro budoucnost vlakové dopravy po Praze a ven z Prahy důležitý. Poslední resumé ministerstva dopravy a firmy Správa železnic je ten, že most bude přesunut na jiné místo. Ještě v lednu loňského roku se spekulovalo o tom, že by most mohl být přesunut blíže k Palackému mostu (psali jsme v článku Přesunout ikonický most pod Vyšehradem blíž k Palackému mostu?). Poslední zpráva, kterou Ministerstvo dopravy vypustilo je to, že po dohodě s hlavním městem úřad prověřuje, zdali by Železniční most mohl stát v Modřanech.
Pojďme se podívat trochu do zákulisí stále ještě rozehraných her o zajímavé stavby. Řízení o nich mají na starost památkářské instituce, Národní památkový ústav, odbor památkové péče na pražském magistrátu a odbor památkové péče působící na Ministerstvu kultury ČR. Na druhé straně barikády stojí úředníci.
Problém také ten, jak se o osudu takových staveb rozhoduje. Máme tady architektonickou soutěž, což je něco jiného než soutěžní dialog.
Architektonická soutěž je pod kontrolou odborníků z České komory architektů, zatímco soutěžní dialog žádné pravidla nemá. A právě soutěžní dialog byl stanoven pro rekonstrukci hlavního nádraží a mostu u Výtoně. Oba případy má pod palcem Správa železnic a hlavní město Praha. A právě Správa železnic se stala terčem kritiky. Odpůrci demolice mostu tvrdí, že se státní firma o most málo starala, patrné je to vidět přímo na místě. Zatímco pěší lávka, která patří hlavnímu městu, byla rekonstruována a probíhá tam údržba, most, který patří Správě železnic rezne.
Dalším problémem u těchto soutěží je také to, že se veřejnost obtížně dozvídá, jak vypadaly všechny předložené projekty, nejen
ty, co postoupily do finále, a lidé tak nemohou posoudit, zda o nich porota rozhodovala správně a rozumně. U veřejné architektonické soutěže by se nic podobného stát nemohlo. A tak zatímco památky z dob gotiky, baroka nebo renesance umíme chránit kvalitně, u objektů z 20. století se chrání velmi málo.
-an-
