reklama top
prahazijehudbou 728x90

Tenhle příběh z Palmovky nemá zatím konec. Obludná stavba nedokončené radnice je dalším vředem tohoto místa. Praha 8 začala 11 lety stavět svůj nový úřad. Měla to být moderní multifunkční stavba, protože tu mělo být velké nákupní centrum a svou stanici tu měla mít policie a záchranka. Léta běží a dluh Prahy 8, která dostala dotaci 300 milionů korun od magistrátu, se snižuje jen pomalu.

Tenhle projekt měl stát skoro miliardu. Stavba a její okolí mělo konečně obyčejnou špinavou křižovatku proměnit v pěkné místo pro život. To se ale ani po 11 letech nestane. V roce 2014 odsud dělníci odešli a od té doby Palmovka drží pražský primát – je jediným místem, kde stojí nově nedokončená opuštěná stavba na území hlavního města. Důvodem k ukončení stavby bylo rozhodnutí nového vedení Prahy 8. Shodilo totiž plány, které byly odsouhlaseny jen krátce před komunálními volbami.

Praha 8 si uvědomuje, že je v pasti. Například v lednu 2021 starosta P8 Ondřej Gros znovu požádal z důvodu nedostatku finančních prostředků platit ve splátkách a navrhuje splátkový kalendář.

Podle informací Praha 8 do projektu nalila už 800 milionů a nedokázala ani dům zakonzervovat a ten dnes chátrá. Navíc dalších 250 milionů ještě dluží magistrátu, který tuto dotaci po osmé městské části chce zpět. Celá věc je navíc ještě dále problematická, protože celý objekt stojí na pozemcích hlavního města, bude nákladné objekt rekonstruovat nebo ho zbourat, takže ani prodej komplexu není příliš snadný.

Co s ní dále? Recesista a investigativní novinář specializující se na Prahu 8 Libeňský mourek navrhuje, že jedním z postupů využitých při řešení následků výbuchu jaderné elektrárny v Černobylu byl obří sarkofág. „Ten může překvapivě posloužit jako inspirace pro zakletý projekt Nové Palmovky. Tak jako železobetonová konstrukce zakryla černobylský reaktor, aby nezářil do okolí, zakryje libeňský sarkofág současné torzo, aby nevyzařovalo do okolí zmar a beznaděj. Zároveň bude budova chráněna před povětrnostními vlivy a zachována dalším generacím, které snad již vynaleznou technologie pro její dostavbu,“ napsal na svém facebooku mourek.

Poukázal přitom na to, že už ví, proč se Novou Palmovku nedaří přes veškerou snahu tak dlouho dokončit. Podle něj všechno začalo už ve středověku, kdy návrší ležící mezi dnešními Švábkami a Palmovkou bylo považováno za místo, kam se žádný smrtelník za tmy neodvážil. „A už vůbec ne během filipojakubské noci, kdy se zde odehrávaly děsivé výjevy. Po západu slunce se na mýtinu slétaly čarodějnice z celého kraje, aby tam obcovaly s ďáblem a opékaly si na ohni nutrie. Jednoho jara jim ale nutrie přestaly stačit, a tak začaly pořádat výpravy do libeňských a karlínských stavení, odkud unášely děti a živily se jimi,“ říká Libeňský mourek, který je mimo jiné pražským badatelem aka Standa Motl.

A pokračuje ve vyprávění lidové pověry. „Tak to trvalo několik let, dokud se majitelem libeňského panství nestal kníže Rotlev, který byl znepokojen tím, že mu dětská pracovní síla chybí v létě při sklizních. Během filipojakubské noci roku 1435 vlákal čarodějnice do své tvrzi na místě dnešního Libeňského zámku, tam je obvinil z maření obecní úrody a pro výstrahu upálil. Jejich popel a košťata potom nechal zakopat na návrší, kde se scházely. Noční řádění ustalo. Ale kdykoliv se libeňští od té doby pokusili tam něco zasadit nebo postavit, vše uvadlo nebo se zřítilo,“ vysvětluje mourek.

Podle lidové pověry se tedy na místě žádnou stavbu nepodaří dostavět do té doby, dokud se v Libni neobjeví jinoch, který dokáže spořádat dvacet pečených kuřat najednou v místním stánku s grilovanými kuřaty (u tramvajové zastávky). Ten se pak stane libeňským rychtářem, z Bílé skály (jedná se o místo nedaleko nemocnice na Bulovce, je vidět přes řeku od Holešovic) vyjede bezhlavý kníže Rotlev se svou družinou a kletbu nadobro zlomí.

-an-

reklama bottom
primestske letni tabory vystaviste 728x90