reklama top

Pražští radní souhlasí s odebráním čestného občanství hlavního města Prahy sovětskému vojevůdci, maršálovi Sovětského svazu a hrdinovi SSSR Ivanu Stěpanovičovi Koněvovi. Čestné občanství hlavního města Prahy bylo sovětskému maršálovi Koněvovi uděleno v roce 1945. Šlo o reakci tehdejšího vedení Prahy na ukončení 2. světové války, kdy byla Koněvova vojska vítána jako osvoboditelská. Jeho aktivity po konci války však měly značně represivní charakter a jsou v rozporu s kvalitami, které jsou od čestných občanů Prahy očekávány. Radou odsouhlasený návrh na odebrání čestného občanství tedy vychází ze současného stavu historického poznání osoby maršála Koněva. Návrh bude ještě schvalovat Zastupitelstvo hlavního města Prahy.

„Maršál Koněv se stal čestným občanem Prahy kvůli dobovému kontextu a některé jeho činy byly během minulého režimu zamlčovány. Díky současnému historickému poznání ale víme, že šlo přinejmenším o kontroverzní postavu. Koněv například po konci války rozhodl o bombardování Mladé Boleslavi, kde takto zavraždil 150 civilních obyvatel včetně dětí. Tento, ale i další jeho represivní činy jsou v rozporu s tím, co je od čestných občanů Prahy očekáváno,” říká primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib, který návrh na odnětí čestného občanství podal.

Sověti odvlekli stovky československých občanů ruské národnosti
K dalším historicky prokázaným skutečnostem patří mimo jiné i to, že již v květnu 1945 sovětská kontrarozvědka Směrš z Prahy a okolí odvlekla stovky československých občanů ruské národnosti, kteří odešli do exilu po bolševické revoluci v roce 1917. Byl mezi nimi i bývalý carský důstojník a československý generál ruského původu S. Vojcechovský. S výslovným souhlasem maršála Koněva pak byl zatčen i generál A. A. Vlasov, jehož Ruská osvobozenecká armáda se z taktických důvodů přidala k pražským povstalcům a přispěla k jejich úspěšnému boji.

Osoba maršála Koněva je spojena i s krvavým potlačením maďarského protikomunistického povstání v roce 1956, při němž bylo zabito 2 až 5 tisíc maďarských civilistů. V letech 1961–62 byl velitelem Skupiny sovětských vojsk v Berlíně během tzv. Druhé berlínské krize, která vyvrcholila výstavbou tzv. Berlínské zdi. Zastával vyhraněné ideologické postoje, nesouhlasil např. s rozhodnutím Nikity Chruščova kritizovat Stalinovy zločiny a odsoudit kult jeho osobnosti.

Udělená čestná občanství jsou projevem dobového hodnocení osobních zásluh a odrazem dobové společensko-politické atmosféry. Z dnešních morálních hledisek tedy některá z nich z různých důvodů neobstojí. Čestná občanství udělená před rokem 1990 již prošla určitou revizí – odebrána byla Klementu Gottwaldovi, Gustávu Husákovi a Josifu Vissarionoviči Stalinovi.

Maršál Koněv velel vojskům Rudé armády na východní frontě, která osvobodila od okupace německými nacisty velkou část východní Evropy. Jako první spojenecká armáda se dostala v květnu 1945 do Prahy.

Zpět do Ruska
V Praze je známá kauza odstranění sochy Koněva v listopadu 2020. Česko začalo s Ruskem jednat o převozu sochy na ruské území. Média tehdy psala, že se Rusové začínají obávat, že se českým krokem budou inspirovat i další východoevropské státy. Tehdy o tom mluvil bývalý ruský ministr kultury Vladimir Medinskij, který působí jako poradce prezidenta Vladimira Putina. Medinskij varoval, že se i ostatní státy bývalého východního bloku budou snažit o vývoz sovětských pomníků do Ruska (psali jsme v článku Kauza Koněv je zpět. Rusko se obává, že jim sochy pošlou i ostatní státy). Před několika týdny jsme také psali o tom, že Praha 3 zvažuje přejmenování Koněvovy ulice na Hartigovu. Chce ale nejdříve vyvolat obecní referendum, protože změna názvu dlouhé ulice by se dotklo několik stovek jejích obyvatel. Psali jsme v článku Praha 3 zvažuje přejmenovat Koněvovu na Hartigovu. Kdo byl Hartig?

-an-

reklama bottom