reklama top

Zatímco v 90. letech se městské části zbavovaly majetku, a to i bytů, protože neměly finance na jejich správu, současné vedení hlavního města ve spolupráci s dalšími institucemi chtějí neutěšenou bytovou situaci řešit výstavbami vlastních bytů. Vedení města nechce Prahu rozšiřovat, ale stavět na browfieldech a dalších městských pozemcích. Do špatného stavu město dohnala nejen obrovská poptávka, ale také služby platforem typu Airbnb, které vyhnala lidi nejen z centra kvůli vysokým nájmům.

Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) zpracoval nový plán na budoucí rozvoj bydlení. Strategie se konkrétně věnuje výstavbě dostupného a kvalitního bydlení, zvyšování počtu městských bytů i spolupráci města s významnými aktéry v této oblasti. Stavět by se mělo zejména na nevyužitých brownfieldech i na vhodných městských pozemcích. Strategie rozvoje bydlení nahrazuje koncepci bytové politiky z roku 2004. Nový dokument by měl více zohledňovat aktuální potřeby rozvíjejícího se města a zejména vytvořit podmínky k tomu, aby Praha již nadále nebyla metropolí s jednou z nejnižších finančních dostupností bydlení v Evropě.

Aby se v Praze zvýšila nabídka nových finančně dostupných a kvalitních bytů, musí se město mimo jiné soustředit na zlepšení podmínek pro rychlejší bytovou výstavbu, a to například přijetím Metropolitního plánu. Nezbytná je pro hlavní město také realizace stavebních projektů nájemního a družstevního bydlení za jeho aktivní účasti či zvyšování kvality nových projektů s ohledem na jejich udržitelnost.

Na stole je také výstavba družstevních bytů, sníží ceny až o třetinu
„Bez strategického rámce, který určuje cíle, priority a nástroje bytové politiky a předpokládá aktivní účast města, není možné zvýšit dostupnost bydlení. Jedině koordinovaný přístup a souběžné využití nejrůznějších nástrojů zajistí pokrytí potřeb všech skupin obyvatel. Aktivní účast města má mnoho podob. Jednou z ověřených cest je i družstevní výstavba bytů, na níž město participuje tím, že spoluzaloží bytová družstva, stane se jejich členem, poskytne vhodné stavební pozemky a na těchto pozemcích zřídí družstvům právo stavby až na 99 let. Náklady na pořízení družstevního bytu se tím sníží až o třetinu oproti tržním cenám v dané lokalitě,“ dodává Hana Kordová Marvanová, radní hl. m. Prahy pro podporu bydlení.

Strategie má nastavené i konkrétní cíle. V Praze by mělo vznikat každý rok devět tisíc nových bytů (v současnosti je dokončeno přibližně 5 500 bytů ročně). Do roku 2030 by se měl počet městských bytů rozšířit minimálně na 35 tisíc a hlavní město by mělo také měla mít pět tisíc sociálních bytů. Dokument se věnuje také problematice Airbnb, kdy navrhuje snížení celkového počtu bytů na této platformě z více než 11 tisíc na pět tisíc.

„Minulá vedení Prahy agendu dostupného a kvalitního městského bydlení dlouhodobě zanedbávala, nebyla to pro ně priorita. Mimo jiné kvůli tomu také došlo k masivnímu rozprodání obecního bytového fondu. Naproti tomu nová Strategie staví město do role hráče, který aktivně řídí svoji bytovou politiku, dbá na udržování a rozvoj bytového fondu a počítá s budoucí kooperací s dalšími klíčovými aktéry,“ komentuje Strategii rozvoje bydlení Adam Zábranský, radní hl. m. Prahy pro oblast bydlení.

Problém s byty začal už v 90. letech, poptávka a platforma Airbnb ho jen dorazily
Nutno podotknout, že za současnou problematikou může nejen obrovská poptávka po bydlení v Praze. Ceny také zvedly platformy typu Airbnb. Problém ale začal mnohem dříve, už v 90. letech. Až do roku 2012 existovalo v různé formě tzv. regulované nájemné, které nepokrývalo ani náklady na běžné opravy bytové fondy (z 6 korun/metr čtvereční za měsíc) a většina domů, které byly městským částem svěřeny po péči OPBH byly v takovém stavu, že nebylo v silách městských částí je opravit. Na svou dobu tak bylo docela rozumné řešení byty zprivatizovat (v tom stavu v jakém jsou) a noví vlastníci si je na své náklady zaplatí a budou domy dále spravovat. Podíváte-li se na účty MČ, tak většina těchto peněz je dále používána na investice, případně na pokrývání současných schodků rozpočtů.

Mezi roky 1990 až 2000 privatizované byty nebyly volné. Často v nich bydleli lidé, kteří v nich žili celý svůj dosavadní život. Kdyby se je chtěla MČ ponechat, musela by za velké peníze byty opravit, mezitím obyvatelům zajistit náhradní bydlení. Zvýšení nájemného aspoň na úroveň nákladů MČ či jiných majitelů po dlouhá léta blokovaly vlády, ať již pravicové či sociálně demokratické. A půjdou-li peníze, které z privatizací na účtech MČ zbyly na výstavbu městských (obecních ) bytů zcela s tím souhlasím.

Končí éra prodávání pozemků bez plánu, co na nich vyroste
Nová bytová výstavba by měla být primárně realizována uvnitř města na tzv. transformačních plochách, které tvoří 7,5 % rozlohy města. Zpomalí se tak neustálé rozrůstání Prahy do nezastavěných lokalit. Nejvyšší potenciál pro bydlení má zejména území Bubnů (až 27 tisíc obyvatel), Nákladové nádraží Žižkov (až 15 tisíc obyvatel), dále Smíchovské nádraží, Rohanské nábřeží, Nová Ruzyně a další.

„Nová koncepce dává Praze naději na kvalitnější město pro všechny její obyvatele. Město musí usilovat o to, aby nové bydlení vznikalo primárně v kompaktních a dobře vybavených městských lokalitách a dalo vzniknout tzv. městu krátkých vzdáleností. Tím se také minimalizují náklady na potřebnou infrastrukturu,“ doplňuje Ondřej Boháč, ředitel IPR.

Aby byly splněny vytyčené cíle strategie, IPR zpracuje dva Akční plány, a to pro období 2021–2025 a následně pro 2026–2030. Musí být jasný harmonogram výstavby a také finanční prostředky.

„Praha tímto dokumentem říká, že chce byty systematicky budovat, udržovat a provozovat – a to vše s důrazem na profesionalitu a efektivitu, jako je standardem v úspěšných městech v našem sousedství, například ve Vídni či v Mnichově.  Cílem není postavit najednou celé nové sídliště jako v 70. letech, ale promyšlený a soustavný rozvoj bytového fondu, který bude sloužit jak učitelům, zdravotníkům, záchranářům a dalším profesím nezbytným pro chod města, tak k zajištění důstojného bydlení pro rodiny i jednotlivce ohrožené bytovou nouzí. Končí éra prodávání pozemků bez plánu, co na nich vyroste, a začala dlouhodobá a systematická práce na rozvoji městského bydlení.“ dodává Pavel Zelenka předseda Výboru pro bydlení Zastupitelstva hl. m. Prahy. Více o strategii bydlení v Praze zde.

MAREK GOTHARD

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:
Covid uspal Airbnb. Někdo to vzdal a byty rozprodal, někdo s podnikáním dál počítá
Je tu obrovský zájem o nemovitosti na okrajích Prahy. Rozdíl je až 30 tisíc za metr
V Praze žije mnohem víc lidí, než je evidováno. Město tak přichází až o deset miliard korun ročně
Zájem o nemovitosti u Prahy roste. Domy zdražily o milion, ceny poletí u chat
V Modřanech se staví unikátní dům. Bude mít autovýtah až do obýváku



reklama bottom