Případ revitalizace unikátního místa v centru Prahy pokračuje. Praha 1 sice zastavila plán kácení 100letého javoru, který stojí v cestě k nové náplavce, ovšem v bagrování parčíku pokračuje. Nebude tam na dva roky jen oraniště? V petici www.peticezajavor.cz se za zachování místa postavilo už 2500 lidí.
Zdá se, že vedení Prahy 1 si se svými obyvateli hraje a zkouší kam až dál může dojít. Případ se týká v Praze hodně diskutovaného tématu – přestavění parčíku na vydlážděné náměstíčko se vstupem na novou náplavku, kterou Praha 1 plánuje. Odpůrci namítají, že i když Praha 1 má stavební povolení z parčíku udělat náměstí, nemůže zrekonstruovat a zpřístupnit čapadlo (tunel mezi ulicemi a vodou), na kterém stojí 100letý javor. Ten je totiž v majetku magistrátu. Přesto bagr začal v trávníku rýt, ačkoli se neví, zdali na obnovu čapadla magistrát skutečně kývne a Praha 1 přes tento tunel bude moct otevřít svou vysněnou náplavku. Na sociálních sítích už panují domněnky, že Praha 1 ve stavbě pokračuje záměrně. Nechala tak přiblížit rypadlo bagru co nejblíže k unikátnímu stromu, který nemá v centru Prahy obdoby. Stačí porušit kořenový systém a strom začne odumírat. Konec stromu může trvat podle odborníků na stromy až sedm let. Navíc Praha 1 může park nechat jako oraniště. Může stavbu náměstíčka na dva roky klidně zastavit.
Není úplně jednoduché rozklíčovat celý případ, tak se pokusíme alespoň v bodech:
- V roce 2016 začal tehdejší starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký (ODS) chystat kompletní revitalizaci Anenského trojúhelníku. Nechal architektem Markem Tichým ze studia TaK Architects vypracovat projekt. Tichý z parčíku vytvořil náměstíčko, které je vydlážděné. Zmizely všechny původní stromy, zmizela tráva. Přibyl průchod přes čapadlo (zatím tajemné místo – tunel, který kdysi vorařům spojil řeku s nábřežím). A Praha 1 dala takové podobě dala zelenou.
- Úpravy se ale nestihly, protože v roce 2018 volby vyhrála Praha Sobě. Radnice realizaci projektu, který měl významnou měrou zasáhnout do vzhledu centra města, stopla. Požádala o prodloužení stavebního povolení a nechala architekta Tichého zpracovat projekt jen ve variantě kultivace parčíku. Z jeho pera pak vznikla vypracovaná studie, která počítala se zachováním svažitosti terénu, ale zároveň parčík navazoval na plánovanou zastávku tramvaje a směrem od ní vedly do ulice Karolíny Světlé široké zpevněné schody, které by zároveň sloužily jako jakási pobytová plocha. Studie počítala i s dalšími novými stromy.
Jak je to dnes? Hodně otázek a málo odpovědí
- Po loňském puči na radnici, kdy padl starosta Pavel Čižinský a do vedení Prahy 1 se po 10 letech vrátil Petr Hejma, projekt na chvíli „vyšuměl“. Až do dnešních dnů, kdy se rozeběhly práce. Projekt má sice platné stavební povolení, ale je v rozporu s Koncepcí pražských břehů, který Praha schválila v roce 2013. Zjistilo se, že se do hry vrátil původní návrh, tedy vydlážděné náměstíčko. Novinkou je 15metrový strom.
- Zůstal i plán zpřístupnit čapadlo, který coby tunel spojí nábřeží s nově vybudovanou náplavkou, kterou Praha 1 plánuje a je „snem pana starosty,“ jak se před časem vyjádřil jeho tiskový mluvčí Petr Bidlo. Jenže pozemek, na kterém je čapadlo a nad ním roste onen javor, je majetkem Prahy. Ta ale o projektu nic neví.
- Starosta Hejma tvrdí, že 100letý javor musí dolů, protože je ve špatném stavu.
- Vyvstávají ale otázky, podle čeho toto tvrdí. Jedna z dominant Anenského trojúhelníku totiž podle posledního dendrologického posudku, který se konal před pěti lety, je v dobré kondici. Podle dendrologů je posudek stavu stromů, pokud nejsou výrazně mechanicky poškozovány, aktuální až sedm let. Což je i v tomto případě. Radnice by tak měla akceptovat i tento starý posudek nebo nechat zpracovat nový (více níže pod galerií).
- V Koncepci pražských břehů se navíc navrhuje zpřístupnění řeky přes čapadlo o 200 metrů proti proudu. Bez kácení vzrostlých stromů, bez potřeby likvidace parčíku. A mnohem levněji.
- Problematické je také to, že v listopadu 2016 schválila Praha manuál participace (zapojení lidí do plánů radnic), který přesně takovéto situace jako je současná kauza preventivně řeší. Praha 1 nic z toho nyní nevyužila.
- Od jara 2020 má Praha 1 magistrátem placeného koordinátora participace. Podle odpůrců stavby na Anenském náměstí neudělala jediný krok pro to, aby si ověřila, jestli o tuto investici mají občané zájem.
- Zajímavé také je, že z magistrátu je na revitalizaci vyčleněna celkem dotace 3 500 000 korun. Praha 1 ze svého rozpočtu na úpravu dá 24 milionů. Jedná se tak o největší „viditelnou“ investici Prahy 1 za roky 2020 a 2021.
- Odpůrci přestavby tvrdí, že Praha 1 využila pandemii a do jisté míry oslabenou činnost úřadů. Kroky radnice P1 komentují slovy „Nevíte co s penězi? Zaplaťte 25 milionů za likvidaci parku, kterou nikdo z místních nechce“.
Neplatná smlouva na stavební práce?
Podle serveru Ekolist.cz zastupitel Prahy 1 Petr Kučera, který je iniciátorem protestu proti kácení a úprav celého parčíku, prověřuje úřední postupy spojené s realizací současné revitalizace. „Například jsem zjistil, že smlouva na stavební práce je neplatná, neboť nebyla řádným způsobem zveřejněna v registru smluv. Chybí uveřejnění příloh smlouvy. O té věci jsem vedení Prahy 1 informoval a požádal je o informace k dalšímu postupu, jak věc uvedou do pořádku,“ uvedl. Výdaje městské části v aplikaci Cityvizor ukazují, že za stavební práce ještě nebyla žádná faktura uhrazena, alespoň podle stavu na konci února.
Starosta Hejma kácení stromu podporuje, je podle něj ve velmi špatném stavu. Server prahazdarma.cz ale našel onen dendrologický posudek. Byl vypracován v červenci 2016. Ten tvrdí, že javor, jehož stáří je odhadováno na 100 let a více, je v dobré kondici se solidní možností růst dál. Jeho jediný limit je to, že se v silném větru jeho uschlé větve lámou.
Jasně, pět let starý posudek, všechno může být jinak. Na to ale zahradní architektka Hana Zuchnická namítá. „Může se zdát, že je neaktuální, ale pokud se do stromu nijak nezasahuje, je stále stejný, dá se považovat za korektní posudek i starší sedmi let,“ tvrdí. Takže: buď by měla radnice mít posudek nový a nebo respektovat ten starý a netvrdit, že strom je ve špatném stavu.
Tento stav ale strom pravděpodobně dosáhne. Bagr totiž z parčíku udělal oraniště a jeho rypadlo se přiblížilo k samotnému javoru. „Pokud stromu někdo poškodí kořenový systém, a stačí jen do hloubky okolo 40 centimetrů, může pomalu odcházet. Odumírat může až sedm let,“ vyjádřila Zuchnická.
Bude zajímavé celou kauzu sledovat dál. Pokud chcete, můžete sledovat diskuzi na téma veřejná participace se starostou Petrem Hejmou, náměstky primátora Adamem Schienherrem a Petrem Hlaváčkem a radním Prahy 1 Richardem Burešem, a to ve středu 24. března od 18 hodin, více na stránkách IPR CAMP.
ROZHOVOR SE ZASTUPITELEM PETREM KUČEROU, INICIÁTOREM ZÁCHRANY JAVORU A PARČÍKU
Ještě v pátek hrozilo, že centrum Prahy přijde o svůj unikátní parčík v Anenském trojúhelníku. Jenže zaznívají také hlasy, že vstup na trávu nebyl možná a že kolem něj byl nepořádek. Ostatně i tímto odůvodňuje svůj krok k přeměně parčíku na vydlážděné náměstíčko radnice. Máte nějakou představu co s ním, pokud se ho tedy podaří zachránit?
Ve funkci radního jsem se této věci věnoval. Rozmýšleli jsme, jak by bylo možné parčík zpřístupnit pro místní, aby si zde třeba mohli posedět. Zvažovali jsme umožnit průchod od plánované zastávky tramvaje parkem do ulice Karolíny Světlé. Na druhou stranu ta zátěž z turismu ohledně nepořádku a vyměšování byla velká, takže u takovýchto malých parků dává smysl oplocení, které zeleň chrání – tak mi to říkají biologové a lidé ze zahradnické branže. Takže jsme chystali pro rok 2020 osázení květinové louky na částech toho trávníku, ale už na to bohužel nedošlo.
Starosta Petr Hejma mluví o tom, že zrušení parčíku a pokácení javoru je součástí revitalizace celého Smetanova nábřeží, který chystá magistrát. Jak to vidíte Vy?
Považuji to za účelovou výmluvu. Magistrát v prvé řadě řeší omezení tranzitní dopravy po Smetanově nábřeží (a přes Malou Stranu), čemuž se Praha 1 usilovně brání. To je velká tradice Prahy 1 házet vše špatné na hlavní město. O nějaké velké revitalizaci Smetanova nábřeží slyším jen od Prahy 1, od hlavního města o ničem takovém nevím a ani na stránkách IPRu takový projekt nenajdete. Nejblíže tomu může být koncepce pražských břehů, která ovšem s vytvořením nového přístupu k řece na tomto místě nepočítá.
Starý javor stojí v cestě k Vltavě. Roste v místech, kde je čapadalo (tunel mezi ulicí a řekou, byly to původně mezery v pobřežních zídkách, později klenuté průchody v nábřežních zdech, u kterých se zachytávaly a rozebíraly připlavené vory – pozn. redakce). Tudy by se mělo chodit na novou náplavku. Ta povede od Karlových lázní podél Smetanova nábřeží až k Mostu legií. Vy ale tvrdíte, že kácení je nesmysl, protože další čapadla existují. Kde je najdeme?
Nejbližší čapadlo najedeme asi o 200 metrů dále z Divadelní ulice, pod vozovkou vedle Hollaru. Ještě další pak patří Národnímu divadlu a využívalo se pro spojení divadla s řekou při dopravě nákladů.
Navíc také říkáte, že čapadlo v Anenském trojúhelníku je v majetku magistrátu a že je možné, že pokud město průchod nepovolí, byl by to do parčíku zbytečný zásah…
Přesně tak, vozovka a i to, co je pod ní, je ve svěřené správě Technické správy komunikací, jakožto subjektu 100% vlastněného hlavním městem. O tom, jak se k věci vedení hlavního města postaví se jedná právě nyní a mělo by se rozhodnout na radě hlavního města 25. března.
Starosta Hejma odložil kácení javoru a úpravy do doby, než magistrát rozhodne o čapadle. Co to vlastně znamená?
Požádali jsme o svolání mimořádného zastupitelstva potřebnou 1/3 zastupitelů, takže starosta Hejma je povinen jednání svolat do 15 dnů, což přislíbil. Budeme se snažit ho přesvědčit, aby zvolil jiný postup, který by nezahrnoval kácení javoru stříbrného. Zároveň probíhají jednání na hlavním městě, které se do věci vložilo jako vlastník pozemku pro vznik tunelu – bez tunelu by bylo kácení dotyčného javoru už úplně zbytečné. Zároveň prověřujeme úřední postupy. Například jsem zjistil, že smlouva na stavební práce je neplatná, neboť nebyla řádným způsobem zveřejněna v registru smluv. Chybí uveřejnění příloh smlouvy. O té věci jsem vedení Prahy 1 informoval a požádal je o informace k dalšímu postupu, jak věc uvedou do pořádku.
Samotná náplavka, která je snem pana starosty Vám nevadí?
Pokud je mi známo, nešlo by až tak o navážení nové náplavky, ale hlavně o vybudování soustavy lávek, po kterých by se dalo přecházet a kde by mohly kotvit lodě. Podle mého názoru to může být zajímavá atrakce pro návštěvníky Prahy, ale není to rozhodně nic potřebného. Vltava je v těchto místech zatížena turismem až až. Kus země, který se rozšířil naplavením země při posledních velkých povodních, který se táhne od Národního divadla až do půli cesty k Novotného lávce a který patří Povodí Vltavy, je turisticky silně vytížen, před covidem zde byla jedna zahradní restaurace, půjčovna lodiček a pak i jakási půjčovna vyhlídkových plaveb v nafukovací kouli. Objevili se už ale hlasy, že lávky při špatné manipulaci při povodních mohou poničit Karlův most, podobně by se čapadlo stalo místem, kde by voda hrozila při povodních prolomit protipovodňovou ochranu.
Jak vlastně celý nápad vybudovat novou náplavku vznikl? Bylo to v době starosty Oldřicha Lomeckého?
Genezi toho nápadu bohužel neznám. Myslím, že přišel jako další nápad, jak vydělat na turistickém ruchu.
Pokud je takový projekt tak starý, jednalo se o něm už v roce 2016, jak je možné, že se o tom lidé dozvěděli až nyní? Není to jejich chyba?
Pozor, záležitost vydláždění parčíku mohli lidé odchytit na úřední desce někdy tak v roce 2017, kdy byly řešeny povolení. Od té doby je to hlavně na vůli radnice, jestli pracuje s občany nebo bez občanů. Tady byla věc docela skryta, což odpovídá tradičním způsobům, jak byla radnice vedena za Dvořáka (ODS), Lomeckého (TOP09) i Hejmy (dříve ODS, nyní STAN). Ti pánové si dělají z Prahy 1 svůj pašalík, kde mohou vydělat pro sebe i městskou část balík peněz, a jaksi jim nedochází, že mají v prvé řadě pracovat pro své občany, zapojit je do rozhodování a jim se zodpovídat. Myslí si, že když před volbami vychrlí do schránek časopisy, ve kterých se přikrášlí, že to stačí. Dlouho to tak procházelo, ale lidé se zajímají čím dál tím víc o město, kde žijí. Politický styl se mění a je potřeba s ním držet krok, ne vše držet pod pokličkou. Jako opoziční zastupitel mám lepší přístup k materiálům, které schvaluje rada městské části, a také znám některé úředníky z radnice, ale jinak jsem odkázán na stejné zdroje jako občané – úřední deska, registr smluv, profil pro zadávání veřejných zakázek, cityvizor pro sledování faktur a webové stránky spolu s měsičníkem radnice. Často, pokud se po věci přímo nepídíte, informace prostě nezachytíte.
Případ likvidace parčíku v Anenském trojúhelníku je známý po celé Praze. V čem vidíte chybu Prahy 1 směrem k obyvatelům žijících v této městské části a dalším lidem z Prahy?
Považuji za velkou chybu, že starosta Hejma a vedení radnice nechápou smysl slova participace. Myslí si, že když o věci informují, tak mají splněno. O důležitých projektech pak často informují až ve chvíli, kdy se občané začnou nespokojeně ozývat. Ale participovat znamená zatáhnout občany do rozhodování a hledat konsenzus – třeba na podobě opravy parku, na investování veřejných prostředků, na využití nebytových prostor. Někdy mám pocit, že to pánové z vedení radnice prostě nechtějí vidět a že se jedná o generační problém.
Na starostu Hejmu se vznáší kritika. Jako správce investic má údajně špatnou investiční politiku. Vy sám jste koncem loňského roku žádal o jeho odvolání. Jaké jsou jeho prohřešky?
Moje hlavní výtky směřovaly ke kompetencím Petra Hejmy, které jsou podle mého názoru nedostatečné. Za rok jeho vlády přišla městská část o desítky milionů, ať už špatně vedeným jednáním s hlavním městem o spolupráci ohledně Nemocnice Na Františku nebo stopnutím projektů, na které již bylo zajištěno financování od hlavního města či z evropských fondů. Pokud se takové věci dějí bez vysvětlení, je něco špatně. Moje obavy potvrzuje i rozpočet pro rok 2021, kde je obrovské množství investičních projektů, ačkoli příjmy městské části z důvodu covidové situace dramaticky poklesly. Hrozí, že budou prošustrovány poslední úspory z privatizace, a to často za podobně diskutabilní projekty jako vydláždění parčíku na Anenském trojúhelníku. Zároveň dramaticky rostou výdaje za starostovo PR.
