Úmrtí prezidenta je v těchto dnech, před volbami, zajímavé téma. Jistě spousta Čechů napadlo, co by se stalo, kdyby zemřel. Kdo by ve státě převzal moc? Kdo by jmenoval novou vládu? To nemá ústava příliš jasně vyřešeno. Problémem je, že na rozdíl od komunistických zákonů, případ smrti prezidenta ve funkci nezná. Mnohé by vyřešila funkce viceprezidenta. O to složitější by situace byla, kdyby prezident zemřel těsně před volbami nebo v jejich průběhu. K možnostem přidáváme pro ilustraci také jména konkrétních politiků. Pro představu.
Ačkoli ústava případ úmrtí prezidenta těsně před volbami jasně ošetřeno nemá, lze z článku 66 vyčíst:
„Uvolní-li se úřad prezidenta a nový ještě není zvolen či nesložil slib, či nemůže-li prezident ze závažných důvodů svůj úřad vykonávat a usnese-li se na tom Poslanecká sněmovna a Senát, přísluší výkon funkcí (…) předsedovi vlády.“
REZIGNACE NA ÚŘAD NEBO ÚMRTÍ PREZIDENTA: Pokud by ve sněmovně panovala shoda, což by s ohledem na volby bylo značně komplikované, tak:
PREMIÉR (Andrej Babiš) by stát zastupoval navenek, tedy v rámci stal by se vrchním velitelem ozbrojených sil, mohl by jmenovat soudce, vyhlašovat amnestie. Nemohl by ale udělovat abolice, tedy zastavovat probíhající trestní řízení.
PŘEDSEDA SNĚMOVNY (Radek Vondráček) by měl pravomoc jmenovat premiéra a vládu, Ústavní soudce, členy bankovní rady ČNB, měl by pravomoc rozpustit sněmovnu a mohl by vracet zákony.
PŘEDSEDA SENÁTU (Miloš Vystčil) by mohl vyhlásit sněmovní volby a zastoupil by předsedu sněmovny v době, pokud by prezident v úřadu skončil v době, kdyby sněmovna byla rozpuštěna. Což by se pravděpodobně týkalo i období voleb, kdy je sněmovna takřka nefunkční.
-an-
