Magistrát hl. m. Prahy připravil ve spolupráci s Archivem hl. m. Prahy výstavu Velká Praha – 100 let od sloučení Prahy s předměstími, která při příležitosti letošního výročí přiblíží veřejnosti okolnosti zásadního rozšíření hlavního města. Výstava bude volně k vidění od 1. do 30. dubna 2022 na Mariánském náměstí před budovou Nové radnice.
„Výstava Velká Praha není jen oslavou vzniku hlavního města jako metropole, ale je i vzpomínkou na naše předchůdce ve vedení města. Jejich úsilí spravovat Prahu komplexně jako jeden celek je pro nás velkou inspirací a motivací pokračovat v jejich práci a rozvíjet město ku prospěchu všech Pražanů,“ uvádí Hana Třeštíková, radní pro oblast kultury, výstavnictví a cestovního ruchu.
Před sto lety, konkrétně 1. ledna 1922, vstoupily v účinnost celkem tři zákony z roku 1920, kterými byla Praha spojena s 37 blízkými i vzdálenějšími předměstími do jednoho územního a správního celku, Hlavního města Prahy. Završilo se tak úsilí několika generací pražských politiků o sloučení měst a obcí v pražské aglomeraci do jednoho silného a funkčního města, do takzvané Velké Prahy.
Velká Praha. Prosperující město díky připojeným vesnicím
V období mezi dvěma světovými válkami se hlavní město běžně nazývalo souslovím Velká Praha. A zároveň se v této době podařilo vytvořit z původně nesourodého útvaru tvořeného různě rozvinutými městy a vesnicemi reprezentativní velkoměsto s prosperujícím hospodářstvím a rozsáhlou domovní zástavbou propojené dopravní infrastrukturou i sítěmi, které poskytovalo obyvatelům zdravotní a sociální péči i dostatek kulturního a sportovního vyžití.
Zásadní podíl na tomto úspěšném rozvoji měla tehdejší městská správa a její reprezentanti. Zastupitelé a především městští úředníci totiž byli ti, kdo uskutečňovali faktické sjednocení Velké Prahy, což dodnes není všeobecně známo. Výstava na Mariánském náměstí se proto snaží tento dluh napravit tím, že počinům městské správy věnuje větší část prostoru. Na panelech je vysvětlena struktura a organizace tehdejší komunální správy a představeny jsou také některé její osobnosti včetně mnohaleté pracovnice v oblasti městské sociální politiky Milady Horákové, která byla později komunistickým režimem odsouzena ve vykonstruovaném procesu k trestu smrti.
Novodobé krize
Návštěvníci se na panelech ve stručnosti dozví také o budování silného hospodářského zázemí hlavního města, rozšiřování městského majetku a také o roli městské správy při systematické urbanizaci území, budování infrastruktury nebo při řešení bytové krize. Autoři výstavy neopominuli ani tehdejší projekt evropského významu, kterým bylo vybudování Masarykových domovů – Sociálních domovů hlavního města Prahy v Krči, kde v současnosti sídlí Fakultní Thomayerova nemocnice, anebo výstavbu řady nových moderních škol v připojených územích.
V neposlední řadě jsou však v rámci výstavy nastíněny i méně úspěšné okamžiky v dějinách moderní Prahy, jakými byly například hospodářská a politická krize ve 30. letech minulého století či důsledky válečného a poválečného vývoje. A také poslední krize – covidová epidemie a uprchlická kvůli válce na Ukrajině.
-red-
