reklama top

I když astronomie dala lidstvu přesný čas, s přechodem na letní čas (SELČ), který nás čeká v noci ze soboty (27. na neděli 28. března 2021 si ve 2 hodiny v noci posuneme čas na 3. hodinu) nemá astronomie nic společného. Nepotřebujeme ho (stejně vše zaznamenáváme ve světovém čase UT). Letní čas ani nic neušetří, naopak jeho zavádění stojí peníze a spoustě lidí přechod dvakrát ročně vadí. Jedná se čistě o administrativní opatření. Jen pozor, kdybyste se rozohnili, tak abyste nevzali útokem i zimní čas. Ten totiž neexistuje. U nás v průběhu roku platí středoevropský čas SEČ a středoevropský letní čas SELČ.

O zrušení střídání času rozhodl v roce 2019 Evropský parlament. Protože země Evropské unie se zatím nedohodly, jak dál – pokračujeme ve střídání časů v průběhu roku. Může také za to probíhající pandemie koronaviru.

A jak to vlastně bude dál? Některé státy se přiklánějí k trvale letnímu času, jiné by pokračovaly ve střídání času a některé se kloní ke středoevropskému času, tedy tomu zimnímu. Tato debata je poměrně překvapivá, protože se nabízelo řešení vrátit se k přírodnímu času, který je symetrický vůči východu a západu Slunce a který odpovídá našim fyziologickým potřebám.

Do doby, než bude rozhodnuto, se tedy čas bude dále střídat. A tak to tedy bude i v letošním roce. Noc tak bude sice o hodinu kratší, zato zastánci letního času a milovníci dlouhých letních večerů budou slavit. Zhruba pětina obyvatel s tím bude mít problém srovnat se v jejich časovém rytmu. Ale nutno dodat, že za pár dní se to spraví. Ale čeká je ještě jedna změna času na podzim a budou to absolvovat znovu.

Historie zavedení letního času

  • Nápad s letním časem měl pomoci lidem maximálně využít denního světla. Šlo o energetické úspory.  
  • Čas se mění ve více než 70 zemích po celém světě.
  • Už v roce 1784 se objevila v dopise Benjamina Franklina první zmínka, která se podobala systému zavedení letního času. Bylo to však míněno ironicky, jelikož Franklin se zmiňoval o tom, že by lidé měli chodit spát i vstávat dříve, aby lépe využili denního světla.
  • Dnes se nejvíce zásluh na poli střídání času připisuje londýnskému staviteli Williamu Willettovi, který ve své práci Plýtvání denního světla z roku 1907 změnu času v letním období poprvé vážně navrhl.
  • Podařilo  se to prosadit ale až o devět let později a poprvé se tak stalo 14. dubna 1916 ve Švédsku.
  • V průběhu první světové války se postupně začaly přidávat i další země, ale po jejím skončení byl ve většině zemí, stejně tak v tehdejším Československu, zrušen.
  • S druhou světovou válkou byl letní čas znovu zaveden, ale opět zrušen byl v roce 1950. Nepřetržitě byl v Československu letní čas uzákoněn v roce 1979. Později se ustálilo pravidlo, podle kterého se na letní čas přecházelo poslední březnový víkend, v noci ze soboty na neděli, a zpět poslední víkend v září. 
  • Zdroj: Proč máme letní čas? A proč se bude rušit?

Spolu s již neexistujícími ekonomickými důvody pro zavedení letního času postrádá střídání času smysl a pokračuje jenom proto, že se země Evropské unie nedokáží dohodnout. Na přemýšlení, jak dál a především, jak správně dál, máme zase nějaký ten čas. Která volba je vhodnější?

Někteří přišli s nápadem ponechat letní čas po celý rok. Dlouhé letní večery, zbytečné světlo ráno, které nás, civilizované a odcizené od dřívějšího života sedláků a hospodářů, zbytečně budí. Zní to lákavě a leckdo pro to také zvedá ruku. Problém ale nastává ve druhé části roku, v zimě, kdy trvalý letní čas znamená více tmy ráno, začátek školy (ano, to zní v době online výuky podivně, ale jednou to zase bude) ještě za tmy, přitom ranní světlo je pro náš organismus naprosto zásadní. Na tom se shodují fyziologové napříč Evropou i celým světem.

Informace a argumenty k vašemu dalšímu ročnímu přemýšlení najdete na www.stredoevropskycas.cz. Je zde také simulace, jak vypadají části roku se středoevropským časem a s časem letním středoevropským, nastavit si můžete jakýkoliv den roku.

reklama bottom