reklama top

Všímáme si proměn v Praze. Před několika lety prošla spodní část Holešovic v okolí Dělnické ulice výraznou proměnou. V devadesátkách tu byl autosalon, před ním továrna na barvy podnikatele Františka Josefa Materny. Před několika lety ho utopil nový developerský projekt.

Jako každá továrna i tahle potřebovala svou administrativní budovu. A tak v roce 1920 navrhl továrníkovi Maternovi pražský architekt Rudolf Stockar v kubistickém stylu. Podle památkářů tento objekt představuje cenný doklad o vývoji kubismu v industriální architektuře.

Památkáři popisují jednopatrový objekt s výraznými výtvarnými prvky v kubistickém stylu. V interiéru se dochovalo pouze několik původních prvků z kubistického období (dveře, několik okenních výplní, teracová dlažba ve vestibulu a ocelové kubistické zábradlí. Rekonstrukce v 90. letech se řídila kubistickou etapou stavby, byla obnovena podoba vestibulu včetně štukové výzdoby a instalace replik svítidel. Původní výplně oken a dveří byly zčásti repasovány, zčásti vyrobeny repliky.

Dům je zapsán mezi kulturní památky, další objekty (po stavební úpravě továrny tady byl autosalon) za památku prohlášeny nebyly.

Továrna na kovové a bronzové barvy začala fungovat na začátku devadesátých let devatenáctého století. Ve stejnou dobu se v Doloplazích na Moravě narodil Rudolf Stockar, budoucí architekt, urbanista a šperkařský designér.

F. J. Materna, který v Holešovicích na rohu Dělnické a Osadní barvy vyráběl a na Senovážném náměstí prodával, potřeboval firemní sídlo upravit. Původní stavba od Václava Džbánka už nevyhovovala a nestačily ani později přistavěné kanceláře.

Stockar měl v roce 1919 volno. Bylo mu čtyřiatřicet let, v Olomouci právě dokončil kubistickou vilu a chystal se osamostatnit a založit si vlastní projekční kancelář. Zakázka od pražského továrníka Materny mu přišla vhod.

Stockar tehdy na administrativní budově v Holešovicích využil populárních motivů čtyřa šestibokých krystalů, základních kubistických prvků. Unikátní podívaná se nachází uvnitř. Ten, kdo vstoupí jako by se ocitl v krystalické mřížce bronzového prášku. Kubistický dekor použil Stockar u stropního světla na chodbě, na kyvných dveřích i u dřevěných podhledových obkladů na stěnách.

Kubistických památek není v Praze mnoho, přitom české země byly místem, které tento styl proslavily nejvíce. Maternova továrna byla přesto před chátráním zachráněna diskutabilním projektem. Z památkově chráněné kubistické stavby zbylo torzo zasazené mezi novostavby.

Původní struktura památky tak byla „utopena“ v nové budově, což není možno označit za citlivý přístup. „Je to, jako by někdo novým objektem obalil třeba barokní kapli. V tomto případě měl být respektován původní urbanismus“, řekl před pár lety serveru iDNES.cz historik architektury Zdeněk Lukeš, podle kterého je v Praze čistě kubistických pouhých osm domů.

-mag-

reklama bottom