reklama top

Toužíte po kytici do vázy? Natrhejte si lupinu! Pomůžete tím přírodě! Tak vyzývá Správa Krkonošského národního parku k boji proti invazivnímu druhu – lupině mnoholisté. Tato krásně kvetoucí rostlina představuje pro krkonošské luční druhy značné riziko. A nejde jen o Krkonoše. Likviduje také louky třeba v Krušných horách a dalších místech Česka.
 
Lupina mnoholistá (Lupinus polyphyllus), známá také jako vlčí bob mnoholistý, je původem ze Severní Ameriky. Kvete od června a její bohatá květenství plodí velké množství semen s vysokou klíčivostí. Dospělé rostliny jsou mohutného vzrůstu a vytvářejí rozsáhlé zapojené porosty. V symbióze s hlízkovými bakteriemi dokáží obohacovat půdu o dusík a měnit tak živinové poměry v půdě vyhovující rumištním druhům jako je např. kopřiva nebo šťovík. V Česku je lupina mnoholistá klasifikována jako invazivní druh, který poškozuje naše ekosystémy. Invazivní rostliny jsou charakteristické tím, že se snadno šíří. Lupina si zvolila dravou životní strategii s velice efektivním způsobem rozmnožování. Produkuje vysoké množství semen a tvoří husté porosty. V našem prostředí nemá přirozené nepřátele.

Lupina se bohužel vyskytuje i na krkonošských loukách. Postupně vytlačuje původní luční druhy. Pro krkonošské louky představuje závažné riziko. Provedená mapování potvrzují, že lupiny v Krkonoších přibývá. Jako agresivní invazivní druh škodí rostlinám, které jsou v Krkonoších původní. „Bohužel není v možnostech Správy KRNAP sekat lupinu včas všude tam, kde se rozšířila. Prosíme proto o pomoc vlastníky luk a hospodáře. Včasná seč omezí další šíření lupiny. Lupinu je třeba sekat nejdéle v době, kdy začne kvést, aby nemohla vytvořit semena. Správa KRNAP bude také ráda za informace o výskytu lupiny i dalších invazivních rostlin v Krkonoších. A když na svých túrách jako návštěvníci hor uvidíte kvetoucí lupinu, klidně si ji utrhněte, pomůžete krkonošské flóře (pozor ale na lupinu odkvetlou se zralými semeny – abyste naopak nepřispěli k jejímu dalšímu šíření). Děkujeme!“ píše KRNAP.

Vlčí bob patří mezi rostliny, které mají schopnost vázat dusík v půdě a tím vylepšovat její kvalitu. Jenže ono takové „vylepšení“ není vždy žádoucí. Jakmile lupina „vylepší“ například podhorskou louku v Krkonoších nebo na Šumavě, změní tím podmínky pro původní, často velmi vzácné druhy. Proto je zvlášť v chráněných oblastech velmi nevítaným vetřelcem – invazní rostlinou, s kterou je třeba velmi důsledně bojovat. Na druhou stranu je možné vlčí bob využít i jako prostředku při odstranění jedů z půdy. Lupiny váží totiž nejen dusík, ale dokáží vstřebat i nadměrné množství pesticidů a dalších jedů. Za účelem absorpce radioaktivních látek v půdě se proto vlčí bob hojně vyséval po havárii černobylské jaderné elektrárny.

„Jedná se o bobovitou rostlinu a jako všechny bobovité je schopná přes hlízkové bakterie kořenovým systémem vázat vzdušný dusík. Takže se snadno uchytí na místech, která jsou mechanicky narušená, kde ještě není tolik živin. Dá se říci, že je to taková pionýrská rostlina obsazující místa po stavbách, podél cest, v kamení, písečné náplavy řek a potoků,“ doplňuje vysvětluje krajinná ekoložka Správy Národního parku Šumava Daniela Steinbachová.

reklama bottom