Ještě než přijdou podzimní deště, můžete se vydat do chráněných míst Národního parku Šumava. Kromě přírody si můžete prohlédnout nové hrázky, které tu postavili mladí ekologové.
Nespočet pramenišť, rašelinišť, potůčků, bystřin i velkých řek řadí Šumavu mezi významné pramenné oblasti. Šumava je chráněnou oblastí přirozené akumulace vod, prochází jí hlavní evropské rozvodí mezi Černým a Severním mořem.
Charakteristickým rysem šumavských řek je jejich hnědá barva. Je způsobem huminovými látkami pocházejících z rašelinišť, ve kterých šumavské řeky často pramení.
Meandry Teplé a Studené Vltavy vlévající se do Lipna tvoří unikátní přírodní rezervaci. Jsou vyhlášeným rájem pro rybáře a pro vodáky se jedná o poslední bod sjízdné trasy horní Vltavy od Lenory a Soumarského mostu. Žije zde řada vzácných živočichů a rostlin. Právě v těchto místech žijí silně ohrožení bobří evropští, vydry říční, ledňáčci nebo volavky.
Právě říční nivy jsou údolí, které jsou pravidelně nebo občas zaplavovány říční vodou. Jsou velmi důležité pro zdravé fungování krajiny. Účinně zadržují vodu v krajině, přispívají k dosycení zásob podzemní vody, zachycují živiny a vrací je do koloběhu.
Právě v půlce srpna se v těchto místech sešla šedesátka mladých dobrovolníků z Evropy. Zapojili se do evropského projektu Hra o klima, kemp byl zaměřen na obnovu mokřadů v NP Šumava. Akci pořádala organizace Na mysli ve spolupráci s Hnutím DUHA a Správou Národního parku Šumava.
„V ČR zmizelo v důsledku odvodňování a meliorací téměř 1 milion hektarů mokřadů, což je rozlohou ekvivalentem čtrnácti Národních parků Šumava. Tímto zásahem jsme razantně omezili důležité ekosystémové služby, které nám mokřady přináší. Patří mezi ně uchovávání zásob vody v krajině, podpora malého vodního koloběhu, ochlazování krajiny skrze výpar nebo třeba ukládání uhlíku v rašeliništích. V dnešní době stále viditelnějších důsledků klimatické změny ale tyto funkce potřebujeme spíše podporovat,“ říká Lukáš Linhart ze Správy Národního parku Šumava. „Z tohoto důvodu je co nejrychlejší obnova mokřadů velice důležitá. V rámci našeho projektu Život pro mokřady máme za cíl revitalizaci 2 000 hektarů, nyní jsme s 800 hektary zhruba v polovině. Proto velmi vítáme zapojení dobrovolníků. Ti nám pomáhají s pracemi na místech, kam se nedostane technika, kterou jinak při revitalizacích také využíváme,“ dodává Lukáš Linhart.
Mladí dobrovolníci během týdne postavili 11 dřevěných hrázek na odvodňovacích kanálech v říční nivě Teplé Vltavy. Mezi další práce patřilo zasypávání kanálů a roznášení mulče na revitalizované nivní louky za účelem podpory návratu mokřadní vegetace a dočasného snížení výparu. Vysekané části louky zároveň pomáhají silně ohroženým tetřívkům obecným, kteří otevřené plochy na loukách využívají jako svá tokaniště.
„Lidská činnost je společným jmenovatelem jak klimatické změny, tak i změn krajiny, například v podobě odvodňovacích kanálů a meliorací. Jedním z důsledků klimatické změny u nás v České republice je sucho a narůstající teplota; jen od roku 1961 zde průměrná roční teplota stoupla o 2 stupně Celsia. Lidmi odvodněná krajina situaci ještě významně zhoršuje a dostáváme se do zacykleného kruhu. Příroda sama ví nejlépe, jak se obnovit, musíme ji pro to však dát prostor,“ říká Stáňa Tomková z organizace Na mysli.
Cílem tohoto mezinárodního kempu na Šumavě tak bylo ukázat mladým lidem z různých koutů Evropy, jak můžeme být nápomocní při obnově původní krajiny a biotopů a názorně jim předvést, jak rychle se příroda umí zotavit a zregenerovat i z velice těžkých zásahů. Spolu s tím jim také umožnit přímo se na této aktivitě podílet. Právě možnost zapojit se a přispět vlastní prací a také příležitost vidět, jaké výsledky mají tyto práce dobrovolníků z předešlých let na vlastní oči, byly tím, co účastníci kempu oceňovali nejvíce.
-jah-
