Právě v těchto dnech se spouští druhý a poslední ročník akce, která mapuje zajímavé, v těchto dnech sexuchtivé, broučky. Spoluautorem projektu s názvem Praha hledá světlušky je Martin Novák je entomolog na Fakultě životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze, který se zabývá světluškovitými brouky a také využitím mrchožroutovitých brouků ve forenzní entomologii v rámci kriminalistiky.
Loni jste zmapovali jednu půlku Prahy (psali jsme v článku Praha hledá světlušky. Hrozí unikátním broukům vyhynutí?). Z jakým výsledkem?
Celkově jsme v rámci projektu vybrali 80 přírodních nebo přírodě blízkých lokalit s potenciálem pro výskyt světlušek, které jsme si dali za úkol prozkoumat. K tomu samozřejmě sbíráme i pozorování od obyvatel Prahy, protože občas se světlušky mohou vyskytovat i na dost neočekávaných místech. Minulý rok se nám tedy podařilo prozkoumat 41 z těchto lokalit. Je to dlouhý seznam, ale namátkou
třeba Prokopské a Dalejské údolí, obora Hvězda nebo Hostivařský park. Výskyt světlušek jsme zaznamenali na 25, tedy na více než polovině, což je skvělá zpráva.
Jak vlastně celá organizace akce vypadá?
Na začátku projektu jsme vytvořili seznam lokalit, které jsme vytipovali jako potenciální místa výskytu světlušek. Já už si roky zapisuju co mi tak kdo ze známých hlásí a co lidé píšou na internetu v různých skupinách určování brouků. Tyhle lokality jsme do seznamu přidali také. Máme hlavní skupinu několika lidí z naší univerzity, kteří si pak rozdělí určitý počet lokalit určených na průzkum v daném roce – vybírají si podle toho jak jsou schopní se tam dopravit, většinou tedy kolem svého bydliště.
Každý pak jde individuálně na svou lokalitu pro daný večer a pečlivě ji projde a hledá světýlka. Po čase se člověk vytrénuje a už ví jaké projevy hledat a kam se dívat. A do toho sbíráme pozorování, co nám hlásí lidé přes naši Facebookovou skupinu a osobně je ověřujeme, když jsou v místech, která nebyla na našem seznamu. Průzkum jsme prováděli v pěti lidech a dalších cca 20 lidí nám nahlásilo pozorování skrze naše Facebookové stránky.
Letos v létě budete zkoumat druhou půlku Prahy.
Bude to zbylých 39 lokalit z našeho seznamu. Opět namátkou třeba Ďáblický, Čimický a Chuchelský háj, Kavčí hory, nebo Vítkov a Petřín, kde byly světlušky v minulosti hlášeny a letos bychom tam jejich výskyt rádi potvrdili. Právě občanská věda nám pomáhá odhalit neočekávané výskyty světlušek – třeba kolem potoka Botiče u divadla Na Fidlovačce, což je skomírající ostrůvek přírody v hustě zastavěné oblasti u rušné silnice. Světlušky se dokonce vyskytují poněkud poeticky i na Olšanských hřbitovech! Skvělá zpráva je, že se nám v Praze podařilo najít oba druhy nočních světlušek (v ČR máme tři, ale ten třetí je denní), což opět potvrzuje, že Praha, ač velkoměsto, má bohatou přírodu.
Změna klimatu má vliv na řadu zvířat i rostlin. Týká se to i světlušek?
Kvůli změně klimatu se opravdu posouvají hranice výskytu teplomilnějších živočichů více na sever, ale světlušek se to zatím netýká a hodně dlouho nejspíš ani nebude kvůli pomalé schopnosti šíření (samičky velkého množství mají zakrnělá křídla). Spíše by mohlo dojít k zavlečení – jak se tomu stalo v před několika lety ve Španělsku. Kolem Barcelony se nově objevil druh světlušky z Jižní Ameriky a zdá se, že se mu dobře daří. Než se zjistilo, o jaký druh se konkrétně jedná, říkali mu příznačně Photinus immigrans. Zatím ještě nevíme, jaký vliv bude mít na „domácí“ druhy světlušek nebo jiné živočichy.
Světluškám škodí světelný smog, proto tento průzkum děláte. Jak jim můžeme pomoci?
Světlušky potřebují k životu tři věci – dostatek potravy v larválním stadiu, kterou představují hlemýždi, tmu, aby mohli využívat své lucerničky k hledání partnera v dospělosti a keřové patro, aby se měly přes den kde schovat. Největším problémem v dnešní době je však světelné znečištění. Pokud tedy máte světlušky na svém pozemku, snažte se minimalizovat jeho osvětlení v noci alespoň v době rozmnožování. Dále pomůže, když nevysekáte všechny keře a nebudete používat pesticidy k hubení hlemýžďů. Světlušky jsou navíc tzv. deštníkový druh – takže opatřeními na jejich ochranu budete zároveň pomáhat celé řadě dalších druhů nočního hmyzu a jiných živočichů.
Píšete o třech druzích světlušek. Ten třetí je denní. Ten v Praze zatím zaznamenán nebyl. Taky svítí nebo jaký je v nich rozdíl?
Zaznamenán byl, dokonce několikrát, ale náš projekt se soustředí jen na zbylé dva noční, protože ty jsou nejvíce ohrožené světleným znečištěním, rozvojem města a „jsou vidět“. Denní druh světluška krátkokřídlá vypadá úplně jinak než zbytek našich světlušek. Nejen samička, ale i sameček má zakrnělá křídla a nelétá.
Světlo slabě vyzařují, ale vhledem k denní aktivitě to nezaznamenáte. Jen to pozůstatek z evoluce, protože tahle světluška přesunula svoji aktivitu z noci zpět na den a vyměnila světlené signály při hledání partnera za klasické feromony. Proto má taky mnohem větší a členitější tykadla, na kterých je u hmyzu obecně umístěný čich. Tahle světluška je také zdá se mnohem tolerantnější k prostředí změněném lidmi a lze ji prý najít u různých zídek, na zatravněných parkovištích i střechách.
Do kdy akce Praha hledá světlušky potrvá?
Záleží na počasí. Světlušky svítí většinou do půlky července. Už máme hlášené první ojedinělé vlaštovky v teplejších částech Prahy, takže hledači mohou klidně vyrazit už v těchto dnech!
-mag-
