S jak velkým majetkem se podle Čechů člověk stává bohatým, a jak to vnímají další Evropané? Odpovědi přináší exkluzivní mezinárodní průzkum společnosti Sazka, který realizovala u příležitosti spuštění druhého losování loterie Eurojackpot.
Mezinárodní průzkum v Česku, Slovensku, Itálii, Německu a Finsku ukázal, kam se posunulo vnímání bohatství. V porovnání s rokem 2017 se až 8x více Čechů cítí být bohatými. Zatímco jim před pěti lety ale k pocitu bohatství stačil měsíční příjem 50 tisíc korun, hranice se pro polovinu dotazovaných posunula až k 120 tisíců korunám čistého měsíčního příjmu. „Částka 120 tisíc byla klíčová pro všechny dotazované země. Pokud si ale porovnáme výše průměrných měsíčních příjmů, pak Češi a Slováci potřebují k bohatství 4násobek průměrného platu, Finové si přejí jen dvakrát víc. Ovšem polovina Italů by si pro pocit bohatství potřebovala dopřát příjem nad 500 tisíc měsíčně,“ doplňuje Veronika Diamantová, tisková mluvčí Sazky.
Češi jsou nejskromnější
Na rozdíl od platu se představa o celkové hodnotě majetku bohatého člověka v porovnání s předchozími lety nezměnila. Podle téměř 60 % Čechů stále platí, že hranice bohatství začíná na 10 milionech korun, v ostatních dotazovaných zemích převažuje suma 10x vyšší, tedy 100 milionů korun. Nejnáročnějším národem zůstávají Italové, 10 % z nich si bohatství spojuje s částkou 2 a více miliard korun. „Italové pocházejí historicky z velmi bohaté společnosti, a to jak z pohledu přírodních zdrojů, tak i jejich životní standard zůstává na velmi vysoké úrovni. Na druhou stranu v současné době vnímáme, že mladá generace pociťuje důsledky jejich hospodaření a pravděpodobně hodnotu bohatství časem přehodnotí,“ osvětluje Dagmar Mištíková, profesionální koučka.
Jak by vypadal život s miliardou na kontě?
Podle průzkumu by se více než 70 % Čechů nevzdalo svého zaměstnání a dál chodilo do práce. Slováci by viděli nové příležitosti v podnikání, naopak odpočinek od práce by si dali Finové. „Slováci jsou velmi obchodně a dynamicky založený národ a v tomto smyslu jsou velmi podobní Italům nebo například Polákům. Češi na druhou stranu preferují jistotu a tradici, a proto mají tendenci být podobní Němcům. Tendence Finů nepracovat, užívat si života a starat se o sebe, bude pravděpodobně stále větším trendem i u nás,“ zasazuje výzkum do kontextu Mištíková. Lidé napříč státy by si na prvním místě pořídili luxusní nemovitosti. Nejčastěji ale o krásném bydlení sní Češi a Slováci. Na druhém místě by si muži pořídili luxusní automobily. Ženy by naopak investovaly do soukromého ostrova. „Muži rádi žijí v dynamické energii a neznám žádného, který by neocenil luxusní auto. Ženy se naopak cítí velmi často unavené a rády si dopřejí odpočinek a relax, což pro ně bude právě ostrov a moře představovat,“ zmiňuje Mištíková.
Červen 2015. Pro miliardy si přijel vlakem
V případě miliardové výhry by se Češi svěřili jen svým nejbližším členům rodiny, stejně jako Slováci. Až 15 % by o svém štěstí v loterii neřeklo vůbec nikomu. V případě, že jsou v manželství, ale ze zákona musí.
Zatím nejvyšší výhra v Česku padla v červnu 2015. Mladý muž z Pardubicka vyhrál 2,466 miliardy korun. Muž se zastavil v Sazce po 26 dnech od své výhry. Podle Sazky čekal na to, až se situace uklidní, protože se tehdy o rekordní výhře hodně mluvilo. Sazka ve svém sídle udělala všechno pro to, aby muž nebyl identifikovatelný pro ostatní zaměstnance, v kanceláři s ním mluvil jen jeden člověk. V tašce si tenkrát odnesl první splátku obří výhry 270 tisíc. Muž tvrdil, že spěchá na vlak. Další zajímavostí je, že výhru dostal celou, protože výhry z loterií tehdy nepodléhaly zdanění.
Eurojackpot je nejrozšířenější loterií v Evropě, která vznikla ve Finsku, a nyní se hraje v osmnácti zemích. Od 29. března loterie Eurojackpot umožňuje zvolit si losovací den nejen v pátek, ale i v úterý.
-red-
