Sociální sítě už nejsou alternativním zpravodajským kanálem, jakým byly například v době pandemie. Podle vědců se část populace kvůli polarizaci ve společnosti a přehlcením informací od sociálních sítí začínají odvracet.

Vědci přišli se zajímavou, byť ne tak úplně šokující zprávou. Roste počet lidí, kteří se zprávám cíleně vyhýbají nebo se je snaží omezit.
Podle Aleny Mackové z Národního institutu SYRI a Masarykovy univerzity to souvisí s polarizací společnosti a zahlceností informacemi, což řada lidí vnímá jako problém. Na sociálních sítích se proto chtějí spíše bavit.

Pandemie a válka
Lidé také stále méně participují na obsahu. „Vždy jsme sledovali nepoměr mezi podílem aktivních tvůrců a pasivních čtenářů, ale v současnosti je ta nerovnost už opravdu veliká. V našich datech jsme si toho mohli povšimnout na příkladu zapojování do online diskuzí. Mezi roky 2020 a 2023 jsme uskutečnili více než 70 hloubkových rozhovorů s aktivními uživateli online sociálních sítí v Česku a ty nám poměrně jasně ukazují to, jak během pandemie a později během války na Ukrajině postupně klesala ochota lidí se zapojovat do diskuzí,“ říká Macková. Podíl uživatelů, kteří nemají zájem se do online diskuzí zapojovat narostl během pandemie a po ní o více než deset procent. Zároveň ale Macková zdůrazňuje, že lidé diskuze čtou a formují si tak prostřednictvím sociálních sítí své názory.

Rezignace v boji proti dezinformacím
Co se týče jednotlivých forem sociálních sítí, polovina populace stále používá Facebook, ale jeho důležitost pro získávání zpravodajských informací klesá. Podle Mackové to nesouvisí primárně s uživateli, ale s proměnou této sociální sítě a logikou, s jakou zobrazuje různé typy obsahů. Ty zpravodajské totiž své prominentní místo na Facebooku ztratily. „Ruku v ruce s tím jde i utlumení debaty a jistá rezignace na roli Facebooku (a dalších sítí) v boji proti dezinformacím nebo odklon zpravodajských médií od online sociálních sítí jako klíčového místa, kde se lidé dostávají k jejich zprávám,“ uvedla Macková.

Starší na Facebooku a X, mladší na TikToku a Instagramu
Facebook navíc čelí silné konkurenci jiných sítí, které cílí více na videoobsahy a mladé lidi. Jeho uživatelé pomalu stárnou a místo kanálu zpravodajských příspěvků se často uzavírají do různých zájmových skupin. Pro zprávy pak jdou lidé raději na síť X (dříve Twitter), kterou ale u nás užívá jen malý zlomek dospělé populace. „Navíc se jedná o specifickou kohortu lidí. Ta je starší, protože síti nepřibývají nejmladší uživatelé. Jsou tam lidé, co se zajímají o veřejné dění a spíš věří jak mediálním, tak politickým institucím. X je dlouhodobě sítí, kde se potkávají lidé z různých organizací, institucí, byznysmeni, odborníci, novináři a stále častěji i politici,“ upozorňuje Macková.

Sociální síť X se od ostatních v mnoha ohledech liší. Ve srovnání s ostatními sítěmi v ČR je X dlouhodobě častěji využívána pro získávání informací, novinek v oboru, či zpráv z tuzemska nebo ze zahraničí. „Mnohem častěji uživatelé jako motivaci k užívání v našem šetření deklarují, že chtějí být v obraze a vědět, co se děje,“ upozorňuje Macková.

Mladí naopak preferují sítě jako TikTok nebo Instagram, kam nechodí kvůli zprávám, ale kvůli zábavě. Ke zprávám se i tak mohou dostávat přes influencery a celebrity. „Celkově se ukazuje, že se mladí ve srovnání se staršími generacemi ke zprávám dostávají jinak – mnohem častěji přes sociální sítě, zatímco jejich rodiče jdou často přímo na oblíbené stránky médií nebo používají agregátory,“ dodala Macková.

Přesto ale lidé na sociálních sítích se nechovají příliš bezpečně. Například sdílejí fotky otevřených okének u aut i s rozpoznáním místa. Nebo se třeba chlubí svými stroji. Tak jak jsme psali v článku Z garáží mizí motorky a jejich součástky za desítky milionů. Nechlubte se svým strojem na sociálních sítích!

-jah-