Do konce roku by se mělo vědět, co dál s Vyšehradským mostem. Řekl to ministr dopravy Martin Kupka. Za jeho záchranu se pod peticí podepsalo už 11 tisíc lidí.

Petici na Nebourat.cz podpořilo už 11 tisíc lidí. K nim se přidávají další. Naposledy třeba Prof. Ing. arch. Miroslav Masák, autor návrhu Obchodního domu Máj, poradce prezidenta Václava Havla, který se podílel na rozvoji Pražského hradu a byl vyznamenán Cenou Ministerstva kultury za přínos v oblasti architektury. Nebo sochař Jaroslav Róna, autor ikonického pomníku Franze Kafky poblíž Španělské synagogy v Praze, sochy Jošta Lucemburského na Moravském náměstí v Brně a mnoha dalších děl ve veřejném prostoru.

„Finální výsledek soutěže na novou podobu tzv. železničního mostu považuji bohužel za velmi nešťastný. Stavební kultura přelomu 19. a 20. století má své specifické kvality, a to i v kontextu industriálních či dopravních staveb. Proto podporuji myšlenku ještě jednou otevřít širokou diskuzi nad zachováním (rekonstruováním) stávajících konstrukcí a upřednostnění některého z návrhů, který stávající stav doplňuje a rozvádí,“ podporuje záchranu mostu také rapper a výrazná umělecká osobnost, která se architektuře dlouhodobě věnuje Vladimír Brož, která vystupuje pod pseudonymem Vladimir 518.

Most ve sví době patřil mezi běžné dopravní stavby, kterých v 19. století vznikalo spousta. Jenže také jich spousta zmizelo a tento most je jedním z mála s takovou konstrukcí – nýtovanou. To znamená ručně opracovávanou. Od roku 2004 je most chráněn jako nemovitá kulturní památka.

Desítky let na něj nikdo nesáhl
To, že je most několik let ve velmi špatném stavu se ví, stejně tak o tom ví i majitel – Správa železnic. Ta na něj nesáhla několik desítek let. Opravovány byly jen lávky, které ale patří hlavnímu městu Praha. Před několika dny Správa železnic představila novou tvář mostu. Obhajuje to nejen stavem, ale také nedostatečnou funkcí mostu. Místo dvou kolejí by měla přibýt ještě jedna, protože se počítá s posílením železniční dopravy do Prahy a po Praze.

Proti bourání se také postavili pražští památkáři, kteří ministra dopravy Martina Kupku vyzývají k tomu, aby jeho demolici zabránil. Podle kritiků demolice most opravitelný je, problém je jen s mostovkou, nikoli z celou konstrukcí. Šlo by i její části bez úhony opravit. A také přidat třetí kolej. Takové řešení před několika dny představil i bývalý náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr.

Proti bourání a nápadu přesunout konstrukci mostu mezi obě náplavky je také radnice Prahy 5. „Železniční most na Výtoni je jednou z dominant naší městské části a představuje důležité spojení s pravým břehem metropole. Za Prahu 5 jsme připraveni vynaložit úsilí, abychom zachovali most, který bude neocenitelnou památkou i pro další generace a současně nalezli takové řešení, které bude znamenat co nejkratší přerušení vlakového provozu mezi oběma břehy Vltavy. Věřím, že dialog o citlivé rekonstrukci mostu se Správou železnic je ještě možný. Panuje na tom široká koaliční shoda na Praze 5,“ uvedl starosta Jaroslav Pašmik.

Most vždy budil kontroverze
Mezi podporovatele bourání je ředitel NKP Vyšehrad a architekt Petr Kučera. „Možná vás překvapím, ale mě se celkem líbí. Na zveřejněném návrhu oceňuji odvahu k soudobému řešení kombinovanou se snahou napodobit siluetu stávajícího mostu a trochu ji zprůhlednit a pohledově odlehčit. Líbí se mi řešení lávek pro pěší a cyklisty, stejně jako řešení prostoru pod zastávkou na Výtoni, kde by mohly být kavárny a obchody. Mám trochu problém s tou bílou barvu, která se mi v kontextu okolní zástavby a historických pražských mostů zdá poněkud cizorodá, ale třeba je to o zvyku. Stejně tak nechápu „vydláždění“ náplavky na smíchovské straně, kde je dnes přirozený břeh (což je v centru města rarita) hojně využívaný labutěmi. Zachoval bych jej tak jak je dnes,“ tvrdí Kučera.

Ovšem sám přiznává, že by nejraději zachoval stávající most (kulturní památku), pokud je to možné. „Bral bych i variantu výstavby jeho repliky. Největší otazník mám spojený s tou třetí kolejí, která most výrazně rozšíří a ten se tak bude v blízkých i dálkových pohledech projevovat hmotněji. Zatím jsem neslyšel pádný argument proč by měl být o jednu kolej rozšířen. Inu, není to jednoduché. Železniční most v blízkosti bájného Vyšehradu vždy budil kontroverze. Vášnivé debaty provázely stavbu obou jeho předchůdců jak v roce 1872 tak 1901. Stejnak tomu bude i nyní, ale vzhledem k jeho umístění je to pochopitelné,“ doplňuje Kučera.

-mag-