Tohle počasí bychom čekali spíš na podzim. Podle klimatologů neobvyklé teplo a silný vítr souvisí se změnou klimatu.
Jak vzniká vítr?
Základní příčinou, která vyvolává pohyb vzduchu a tedy vznik větru, je síla tlakového gradientu, která vzniká při rozdílech tlaku vzduchu na různých místech. Tato síla se snaží tyto rozdíly vyrovnat. Vítr vane z míst s vyšším tlakem vzduchu do míst s nižším tlakem vzduchu. Čím větší jsou tlakové rozdíly, tím silnější je i vítr. A proč vznikají rozdíly tlaku vzduchu? Z důvodů nerovnoměrného zahřívání vzduchu v různých částech světa. Při ohřívání tlak klesá (teplejší vzduchu je lehčí), při ochlazování naopak roste (chladnější vzduch je těžší). Na intenzitu ohřívání vzduchu mají samozřejmě vliv i rozdílné fyzikální vlastnosti povrchu (vody vs. pevnina, pokrytí pevniny vegetací, tvar terénu apod.). Vyrovnání rozdílu tlaku vzduchu dále komplikuje Coriolisova síla, tedy uchylující síla zemské rotace (na severní polokouli působí vpravo ve směru pohybu, na jižní polokouli vlevo). Kromě toho se uplatňuje i odstředivá síla (vzniká, když vzduch proudí po nějaké křivce, podobně jako na nás působí, když jedeme v zatáčce), a konečně důležitý je i vliv tření. Komplex těchto faktorů může za to, že vyrovnávaní tlakových rozdílů je velmi komplikované a vzhledem k trvalému příkonu energie ze Slunce dochází k neustálému vytváření nových a nových rozdílů tlaku vzduchu a tak je vítr prakticky každodenní realitou prakticky všude na světě (i když se příležitostně najdou kratší časová období, kdy panuje bezvětří).
Na čem závisí rychlost větru
Čím větší jsou tlakové rozdíly, tím silnější bývá vítr. V našich zeměpisných šířkách tyto rozdíly bývají největší v chladné polovině roku (zatímco v tropech je teplota víceméně celý rok stejná, v polárních oblastech je podstatně chladněji než v létě a tak vznikají velké mezišířkové rozdíly teploty), proto i v této době registrujeme zpravidla ty nejsilnější vichřice. Ostatně nemusíme chodit daleko do historie, bouře Emma začátkem března 2008 a zejména Kyrill v lednu 2007 jsou toho důkazem. V létě jsou teplotní rozdíly v rámci severní polokoule menší a tak i rychlosti větru nebývají extrémně vysoké. Výjimku tvoří pouze lokální zesílení větru v oblastech silných bouří, tam je ale mechanismu vzniku silného větru poněkud odlišný a budeme se mu věnovat, až začne sezóna bouřek.
Pokud bydlíte na horách nebo do hor vyrážíte, určitě víte, že čím výš vystoupáte, tím silnější bývá často vítr. Důvod souvisí se třením o zemský povrch. To totiž snižuje rychlost proudění a tak zejména v údolích a kotlinách bývá vítr často podstatně slabší než na okolních kopcích. Velký vliv má ale nejen výška daného místa samotná, ale i její orientace vůči směru proudění. Při vhodné orientaci třeba průsmyku, údolí či kotliny se totiž může uplatnit tzv. tryskový efekt, kdy dojde k zesílení přízemního větru. Ve střední Evropě zmiňme třeba průlom Dunaje mezi Karpatami a Alpami, kde tento efekt bývá pozorován až do vzdálenosti 200 km.
Zdroj: in-pocasi.cz
