Motýli provokatéři. David Černý. Téma, které se o víkendu řešilo v Praze. Díla kontroverzního umělce už jsou na fasádě OD Máj.
Instalace prvního ze dvou motýlů na OD Máj, FOTO: prahazdarma.cz
Kontroverzní umělec David Černý má v Praze další kontroverzní dílo – dva motýli na fasádě OD Máj. Na včerejší instalaci jednoho z nich se čekalo deset hodin. Silný vítr nedovoloval osmitunového motýla s rozpětím křídel kolem deseti metrů vyzvednout do dvacetimetrové výšky.
Motýl připoutaný na lanech jeřábu! Mohl se nebezpečně roztočit
Obr 5,5 tuny těžký
Akce byla spuštěna v sobotu k večeru. Prvního motýla museli přikurtovat horolezci. Obří 5,5tunový motýl Davida Černýho čekal 10 hodin na to, až se vítr uklidní. Dílo, kterým říkáme motýli provokatéři, muselo být instalováno přes střechu obchodního domu Máj (Spálená ulice). Tedy až do 30 metrů nad zemí. Kontroverzní dílo, které bude svítit, hýbat se a snad by na něj měly být i projekce, bylo hodně diskutovaný. Památkáři ho odmítli, úřady posvětily. Motýli s trupy letadla Spitfire odkazují na československé letce ve službách britské RAF
Kontroverze v zahraničí
Nebojí se jich Londýn, NYC nebo Berlín
Podobná řešení – umělecká díla umístěná na fasádách městských objektů, jsou k vidění také v dalších evropských a světových metropolích, jako je Londýn, Madrid, Melbourne, New York, Paříž, Berlín, Dublin, Portland a mnohé další. A také v českých městech – kromě Prahy například v Olomouci či Brně.
Technicistní pojetí trupu motýla coby trupu letounu odpovídá původní koncepci stavby OD Máj, která bývá označována za českého zástupce stylu high-tech. Stroze technickou podobu trupu zjemňují propracovaná motýlí křídla organických tvarů, a ladně tak vnášejí do výrazu domu připomenutí jeho názvu – Máj. Máj, čas lásky, čas rozkvětu nového života. Motýli symbolicky dosedají na rozvíjející se květinu Máje, po rekonstrukci svěží a atraktivní.
Národní třída je spojená s několika historickými milníky. Na Národní třídě začaly přelomové události listopadu 1989. A Národní třídou 21. srpna 1945 prošel triumfální pochod přeživších československých letců.
Mozaiku s 359 siluetami stíhacích letounů v dlažbě před budovou Máj Národní doplňuje pamětní deska s QR kódem, vyrobená ze dvou nerezových plechů uložených na sobě. Samotný QR kód odkazuje k informacím o historii československého stíhacího letectva v rámci zahraničního odboje během 2. světové války.
Křídla motýlů
Jedná se o symboliku
„Odlitý trup letadla Spitfire, jehož eliptické křídlo jsem nahradil motýlím, odkazuje nejen k některým mým předchozím sochám, ale i k surrealismu, dadaismu a dalším uměleckým směrům. Princip organického spojení zdánlivě nespojitelných částí zvířecích či lidských těl s technickými komponenty se ve výtvarném umění objevuje po staletí. Příkladem může být zobrazení egyptských sfing či babylónských okřídlených božstev, dílo Hieronyma Bosche, Giuseppa Arcimbolda, Jana Švankmajera nebo H. R. Giegera. Barevnost trupu letadla jsem zvolil v obrysech původní kamufláže, barvy jsou však záměrně blíže barvě motýla než válečnému maskování. Tvar křídel je inspirován motýlem druhu Monarcha. Motýl, který sedí a odpočívá, ladně pohybuje křídly,“ říká ke svému dílu Černý.
V Praze již je jeden pomník československým letcům. Podle Černého ale jeho „spitfajry“ nejsou dalším pomníkem, ale spíš volným uměleckým dílem, instalací, kterou vzdává hold československým pilotům ve stíhačkách Britského královského letectva. Tato část naší historie by podle umělce měla být znovu připomínána a dál rezonovat v našem umění, podobně jako když v devadesátých letech Jan Svěrák natočil na oslavu RAF film Tmavomodrý svět. „Já se dnes k Honzovi rád připojuji. Letci jsou symbolizováni 359 siluetami letadel ve dlažbě chodníku na Národní třídě pod Spitfajry. Bude pro mě velkou ctí, stane-li se tento chodník „Chodníkem slávy“ těchto rytířů nebes,“ přibližuje Černý.
Elegantní smrt
Uměla útočit na diktátora
„Ano, stíhačka Supermarine Spitfire je krásný a elegantní, ale zároveň smrtící válečný stroj. Jak se v poslední době znovu ukazuje, šílení váleční diktátoři nezmizeli a je stále nutné umět se proti nim bránit. Někdy k obraně postačí motýlí efekt funkční diplomacie, ale jindy je nezbytná stíhačka s neohroženým pilotem za kniplem, připraveným odrazit agresora palebnou silou,“ upozorňuje Černý.
Umělecké dílo Davida Černého doplňuje modernistický fasádní plášť památkově chráněné budovy Máj Národní, nenahrazuje žádnou jeho část, ani nemá destruktivní dopad na jeho materiální strukturu. Zastření fasády je minimální, sochy od ní zřetelně odstupují a nepřekrývají ji, plochy motýlích křídel jsou transparentní a navíc kinetické, takže případné částečné marginální zakrytí je pouze dočasné. Nejde o oficiální pomník či památník na speciálně vyhrazeném místě, ožívajícím jen příležitostně, ale o symboly umístěné v exponované lokalitě v centru města, aktivně každý den přítomné ve veřejném prostoru.
Motýli provokatéři. Kritika Davida Černého
Je to okupace veřejného prostoru za soukromé peníze! tvrdí kritici. Černý to odmítá
David Černý je kritizován Klubem za starou Prahu nebo Národním památkovým ústavem a dalšími odborníky na umění. Ti
tvrdí, že Černý okupuje veřejný prostor za peníze soukromých investorů. A že obsazuje veřejný prostor svými díly za peníze soukromých firem. A že začíná mít monopol. Černý namítá, že nové umění do prostoru patří a vymezuje se konzervaci města, kterou nastolili památkáři.
David Černý se už od 90. let dostává do veřejného prostoru. Proslavil se růžovým tankem, točící se hlavou Franze Kafky u Quadria a nedávno taky sochou Lilith u nového domu Fragment od Trigema Real Estate. A chystá další. Ve Stodůlkách by nový mrakodrap měl podpírat Černého 80metrový vrak lodi.
Podle kurátorky umění ve veřejném prostoru Marie Foltýnové Černý nedodržuje zákony, když odmítá pouštět pověřené úředníky do svého ateliéru, aby i oni dohlíželi na průběh jeho práce. „V každé fázi schvalování se musí ukázat vývoj projektu, máme na to zákony a předpisy,“ dodala Foltýnová. „Je to váš komunistický komplex a váš názor je pro mě nepodstatný,“ kontroval Černý. Více v článku serveru Aktuálně.cz.
Foltýnová se do Černého pustila také v souvislosti s jeho sochou Lilith v Karlíně, která podpírá dům Fragment, který postavila developerská společnost Trigema.
Pro server iDNES.cz historik umění Jakub Potůček řekl, že v případě Černého o umění už nejde. „A v případě Máje to platí dvojnásob. Developer potřebuje reklamu na nový obchoďák a David Černý zase humbuk, protože jeho produkty už kromě turistů nikoho nezajímají,“ dodal k nejnovějšímu počinu umělce.
