Stavba špičkového koncertního sálu Vltavské filharmonie v pražských Holešovicích se výrazně přiblížila. S pokračováním projektu souhlasili pražští radní. Vycházeli při tom ze studie využitelnosti od mezinárodního konsorcia firem, které vede proslulý ateliér Henning Larsen. O projektu, který díky analýze dostal první reálné obrysy, bude nyní ještě jednat Zastupitelstvo hlavního města Prahy. Pokud mu dá zelenou, začne se připravovat mezinárodní architektonická soutěž. Vyhlášena by měla být ve druhé polovině letošního roku a předcházet jí bude ještě podrobnější analýza financování provozu filharmonie.
Praha není jen skanzen, který pouze čerpá ze své bohaté historie. Nové projekty jsou pro udržitelný rozvoj města nezbytné. Naše město potřebuje i moderní architekturu, pomocí které naše generace s velkou pokorou doplní dílo našich předků. Praha je teď k takovému kroku o dost blíže. „Udělali jsme důležité rozhodnutí pro vznik nového koncertního sálu, který se stane impulsem pro zahájení tolik potřebné proměny zanedbaného území Bubny-Zátory a vznik moderního městského centra na levém břehu Vltavy. Naší ambicí je získat novou architektonickou dominantu Prahy a oživit kulturní život v metropoli. Předpokládané zahájení stavby v roce 2027 je samozřejmě podmíněno dalšími schvalovacími procesy,“ konstatoval 1. náměstek primátora Petr Hlaváček.
Podle odborníků z Henning Larsen je vybraná lokalita na břehu Vltavy v Holešovicích vhodným místem pro stavbu. Jejich analýza také popsala a doporučila konkrétní parametry koncertního sálu a celé budovy filharmonie, jeho zapojení do kulturní mapy města, využití jednotlivých prostor i výši investice, možnosti provozování a ekonomiku jeho fungování. Experti při tom vycházeli ze srovnání různých parametrů u 25 nedávno postavených koncertních sálů především v Evropě, ale i v Asii nebo Americe, a přihlédli také k pražským podmínkám.
Zvuková akustika na světové úrovni
Budova Vltavské filharmonie v Praze by podle doporučení z analýzy měla mít celkem tři sály: hlavní – koncertní pro 1 800 diváků, malý sál pro komorní hudbu s kapacitou 500 míst a multifunkční pro ostatní žánry a typy akcí s kapacitou až 700 míst. Hlavní koncertní sál nabídne světovou úroveň akustiky a zázemí odpovídající standardům 21. století, díky čemuž se stane kulturním centrem hudebního života v Praze. Počítá se i s využitím venkovního veřejného prostranství pro kulturní program. Celý prostor by se tak měl stát každodenně a celodenně využívaným a pulzujícím místem. Filharmonie podle odhadů přiláká ročně přes 600 tisíc návštěvníků, venkovní a přilehlé prostory pak dalších celkem až 1,2 milionu.
Stavba sálu nastartuje zanedbané Bubny-Zátory
Architektonicky výrazný objekt filharmonie postavený co nejblíže Vltavě má ambici nastartovat revitalizaci území Bubny-Zátory a celé Prahy 7. Propojení objektu s Vltavou a bezbariérový přístup k řece jsou podle Henning Larsen naprostou prioritou. Ovlivní mimo jiné finální design budovy a výhled na další pražská panoramata. Poloha na břehu Vltavy bude logickým pokračováním historického trendu umisťování významných kulturních budov podél řeky Vltavy (Mánes, Žofín, Národní divadlo, Rudolfinum).
Umístění koncertního sálu podpoří zásadní proměnu města v okolí stanice metra Vltavská a umožní zhodnocení veřejného prostoru, otevření dalšího východu z metra a propojení Bubnů s nábřežím i budoucí náplavkou přímo u řeky. Nová Vltavská filharmonie bude díky dobrému napojení na metro, tramvaje i vlak skvěle dostupná pro Pražany i návštěvníky odjinud.
Je důležité, aby filharmonie zůstala Praze
Náklady na samotnou stavbu experti odhadují na cca 5,3 miliardy korun. Investorem má být město, případně město ve spolupráci se státem nebo i soukromým sektorem (pokud by byl zájem). V součtu s výdaji na pořízení projektové dokumentace a architektonické soutěže se pak celkové náklady pohybují na úrovni 6,1 miliardy korun.
Odborníci doporučují, aby vlastníkem filharmonie bylo město a provozovalo ji prostřednictvím jím ovládané společnosti. Stejně tak analýza doporučuje, aby ve filharmonii sídlil alespoň jeden orchestr. Komise pro výstavbu nového sálu následně doporučila, aby filharmonie byla sídlem dvou významných orchestrů. Jednat by se mělo o nejvýznamnější tuzemskou dvojici – Českou filharmonii a Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK.
Náklady na provoz mají být pokryty příjmy z nájemného prostor od pořadatelů koncertů a ostatních akcí a z nájemného z dlouhodobých pronájmů komerčních a ostatních prostor: kaváren, restaurací, nahrávacího studia a dalších. Ekonomika provozu by tak nevytvářela žádné dodatečné nároky na veřejné rozpočty a fungovat by měla na podobném principu jako např. Obecní dům.
„Praha má šanci získat novou architektonickou dominantu se špičkovým koncertním sálem, který nabídne jedinečný hudební zážitek. Město se díky tomu přiblíží významným světovým hudebním metropolím,“ uvedl vedoucí projektového týmu Vltavské filharmonie Martin Krupauer.
Kromě posílení pozice Prahy jako důležité evropské kulturní metropole a zvýšení její prestiže pak hlavnímu městu i Praze 7 investice do Vltavské filharmonie podle závěrů studie přinese i společenské a ekonomické zhodnocení celé oblasti včetně většího zhodnocení okolních nemovitostí. Vltavská filharmonie se stane i hlavním iniciátorem a akcelerátorem rozvoje zanedbaného území Bubny-Zátory.
Věhlasný ateliér z Dánska Henning Larsen se ve své analýze zabýval důležitými projekty, které s výstavbou souvisí. Mezi nimi bylo to, jak bude řešena úrovňová křižovatka Antonínská x Bubenská, budoucí tvář Holešovic a Bubnů, jak moc velké zásahy budou do Hlávkova mostu, protipovodňová opatření nebo majetková vyrovnání.
