„Moc nevíme, respektive nemáme to zjištěné. Oficiální záznamy nejsou, i když by se odněkud nějaké útržky asi daly zjistit, například z kronik. Víme ale, že na Petříně stále jsou,“ říká pro deník Metro Martin Novák, entomolog na Fakultě životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze (ČUZ), který se specializuje na světluškovité brouky a na mrchožroutovité brouky ve forenzní entomologii v rámci kriminalistiky.

Světlušky. Brouci, kteří v představách, zvláště dětí, představují tajemná světla v pohádkách. Jen, aby nezůstalo jen u vyprávění! Tomuto unikátnímu druhu hmyzu totiž hrozí vyhynutí. O pochopení života světlušek se snaží nový projekt entomologa Martina Nováka, který se svým týmem z ČUZ v těchto dnech zkoumá jejich život a chování, a to i v souvislosti se světelným smogem, které jsou pro světlušky likvidační. Do projektu Praha hledá světlušky se můžete zapojit i vy.

„V Belgii třeba zkoumají vliv pouličního osvětlené na aktivitu – dle očekávání zjistili že pouliční světla vytvářejí v krajině ostrovy kterým se světlušky vyhýbají. Předpokládám, že z toho vyvodí nějaká opatření v oblastech výskytu. Ve Vídni také existuje projekt na mapování světlušek, ne příliš dlouho, mají už docela pěknou světelnou mapu. Ve Španělsku mají jiný problém, přemýšlí, co udělat se zavlečenou světluškou, pravděpodobně ze střední Ameriky. Netuší totiž, jaký bude mít vliv na přirozené druhy. Objevili ji teprve nedávno, takže zatím je to ve fázi zkoumání,“ říká pro deník Metro specialista také na forenzní entomologii.

Martin upozorňuje na to, že tito brouci používají světlo k sexuální komunikaci, při hledání partnera. Denní hmyz běžně používá feromony, noční světlušky ale světlo, které vydávají. Kromě toho světlo slouží podobně jako výrazné zbarvení třeba vos k odstrašení predátorů. „Světlušky obsahují hořké látky a tak predátoři vědí, že svítící kořist jim nebude chutnat. A pokud nevědí, tak se rychle naučí,“ vysvětluje Martin.

Problém ale je, že světelného smogu v přírodě přibývá, především ve městech. A to je problém. Jiný zdroj světla totiž přesvítí vábení samečků a samičky je zkrátka nenajdou. A tak se nerozmnoží a nevznikne další generace. Podle Martina pak světluška může postupně vymřít.

Život těchto zajímavých a na první pohled odpudivých brouků zatím systematicky vědci nesledují. Mapy výskytu světlušek na území ČR chybí a jsou jen kusé záznamy. „To chceme změnit. Zatím ale nevíme, kde všude jsou a čím je podmíněný jejich výskyt. Jen tušíme. Tím pádem nevíme s určitostí, co jim prospívá a, co jim vadí. Je ale pravděpodobné, že Praha jako velkoměsto má potenciálně vyšší negativní vliv na jejich výskyt. A to se týká samozřejmě s rozvojem světelného smogu, který narušuje jejich světelnou komunikaci a ničení stanovišť výstavbou, znečištění jinými látkami a podobně. Já jako Pražák vím o pár místech v Praze, kde světlušky jsou a je to opravdu nádhera,“ tvrdí Martin, který je spoluautorem projektu Praha hledá světlušky. Do něj se mohou zapojit i další lidé. Více o tomto tématu píše deník Metro v článku Hledejte sexuchtivé broučky. Je tu první mapování světlušek.