Clam-Gallasův palác v centru Prahy po více jak třech letech restaurátorských prací i větších oprav postupně získává zpět svou krásu. Významná palácová barokní stavba, která ve své době reprezentovala bydlení nejvyšších společenských vrstev vídeňského dvora, byla také údajným působištěm Mozarta. Právě jeho odkaz chce hlavní město využít při kultivaci příjezdového cestovního ruchu. Celková revitalizace by měla stát asi 460 milionů korun a první prostory by se měly otevřít veřejnosti již letos v létě.
„V hlavním městě chceme více zpřítomnit Mozarta a jeho odkaz a posílit pozici Prahy na kulturní mapě Evropy. Na poli vážné hudby máme určitě co nabídnout. Česká historie se pyšní jmény jako Josef Mysliveček, Bedřich Smetana, Leoš Janáček a mnoho dalších. Budeme velmi rádi, pokud se podaří přetavit tento bohatý potenciál v konkrétní výsledek,“ říká Hana Třeštíková, radní hl. m. Prahy pro kulturu a cestovní ruch.
Clam-Gallasův palác v centru Prahy po více jak třech letech restaurátorských prací i větších oprav postupně získává zpět svou krásu. Významná palácová barokní stavba, která ve své době reprezentovala bydlení nejvyšších společenských vrstev vídeňského dvora, byla také údajným působištěm Mozarta. Právě jeho odkaz chce hlavní město využít při kultivaci příjezdového cestovního ruchu. Celková revitalizace by měla stát asi 460 milionů korun a první prostory by se měly otevřít veřejnosti již letos v létě.
V 18. století byl Clam-Gallasův palác jedním z center kulturního a společenského života. Údajně zde vystupovali například Wolfgang Amadeus Mozart, Ludwig van Beethoven nebo Josefína Dušková. Ke svému původnímu účelu by se měl palác v některých ohledech vrátit – bude jediným barokním palácem v Praze plně přístupným veřejnosti. Po rekonstrukci by zde mělo Muzeum města Prahy umístit významnou expozici k baroku, v dalších prostorách by pak mohla být restaurace, kavárna nebo galerijní obchod. Část prostor by pak město mohlo využívat pro společenské a kulturní akce.
„Technologický nejnáročnější částí rekonstrukce byl statický zásah do portálů, kdy se až teprve během prací zjistilo, že by se oba portály mohly vyvalit do Husovy ulice, neboť nosné dřevěné prvky byly ve špatném stavu. Ty se podařilo citlivě vyměnit za ocelovou konstrukci, takže z hlediska statiky je nyní vše v pořádku,“ popisuje Lukáš Stránský, pověřený ředitel odboru služeb pražského magistrátu.
Hlavní město chce po rekonstrukci tento palácový komplex v historickém centru města více otevřít Pražanům, kteří v posledních letech neměli příliš možností tuto turistickou zónu navštěvovat. Právě důraz na místní lidi, potřeby města a kultivovanou zahraniční klientelu jsou stěžejní pilíře Koncepce příjezdového turismu, kterou hlavní město schválilo koncem roku 2020.
-jah-
