Dnes si připomínáme 76. výročí začátku Pražského povstání. Buďme na hrdiny naší země hrdí. Mezi tisícovkami Čechů byl také generál Karel Kutlvašr, který byl v začátku Pražského povstání jmenován velitelem povstaleckých jednotek. Poslal na pomoc bojujícímu rozhlasu těžkou techniku na obranu. A byl to také on, kdo spolu s představiteli České národní rady dojednal podmínky německé kapitulace výměnou za volný odjezd německých jednotek z Prahy do zajetí západních spojenců. Nejtěžší boje proběhly 8. května.
V časných ranních hodinách začal mohutný německý útok na Prahu za použití tanků a pěchoty. Od rána hořela Staroměstská radnice, Vraždění a běsnění nacistů tento den neustává, naopak stupňuje. Na Hybernském nádraží je povražděno 53 lidí, v Dejvicích 20 lidí, ulice pod Hrabovou 20 lidí atd. Členové SS postupují s velkou brutalitou. Ve městě se rozhořely prudké boje, při nichž obránci využívali s úspěchem ukořistěné pancéřové pěsti, jimiž zničili mnoho tanků a obrněných vozidel. Do bojů zasahují ještě také Vlasovci, když si klestí cestu na západ Prahy. Situace je kritická pro obě soupeřící strany. Od dopoledních hodin probíhají jednání mezi České národní rady a zástupci německé armády. Dochází k dohodě a v pozdních odpoledních hodinách byly boje zastaveny.
Rudá armáda dorazila do Prahy 9. května 1945, její jednotky očišťovaly město jen od zbytků zfanatizovaných německých vojsk.
Je dobré si připomínat, že Prahu osvobodili čeští odbojáři vedení generálem Karlem Kutlvašrem. Pan generál je stále opomíjená postava naší historie.
Po komunistickém převratu byl v březnu 1948 odeslán na dovolenou. Brzy ale do jeho života a jeho rodiny přišla podobně hrozná doba – ve vykonstruovaném procesu byl v květnu 1949 odsouzen za velezradu k trestu odnětí svobody na doživotí. Po amnestii prezidenta Antonína Novotného v roce 1960 žil v Praze-Vršovicích, Rybalkova 6 a živil jako hlídač Jízdárny Pražského hradu, pak byl vyhozen a byl nočním vrátným v Nuselském pivovaru. Po vězení byl ve velmi špatném zdravotním stavu a 2. října 1961 náhle zemřel.
Máme také velké množství hrdinů, kteří zůstali neznámí. Jen samotné květnové povstání odneslo životem na 3000 Čechoslováků.
Pro tento den v rámci projektu Paměť národa popsal Jiří Ješ. „Díval jsem se kolem, co bude, a najednou vidím tady přes ten roh, v budově rozhlasu v prvním patře na balkonu se objevil chlap v maskáčích, zřejmě esesák. Viděl jsem, jak zvedá zbraň a střelil úplně do nás, kousek ode mne padla mrtvá žena.” Ačkoli se válka blížila ke svému konci, tisíce Pražanů prožívalo hrůzu a obavy. Část Čech byla stále okupována německými vojsky.
Pražské povstání mělo smysl a význam. Bylo důkazem, že Pražané toužili po svobodě a vybojovali zpět své město z nadvlády okupantů.