Po mnoha letech se konečně pohnuly ledy. Národní technické muzeum konečně našlo restaurátora, který opraví Letenský kolotoč z konce 19. století. Technickou památku za asi 8,4 milionu korun zprovozní Jiří Kmošek. Nejstarší kolotoč svého druhu v Evropě se zase roztočí!
Legendární a dnes mezi stromy a vysokými ploty ukrytý letenský kolotoč (najdete ho naproti Národnímu technickému muzeu) se opravdu rozjede! Jeho koníci, které restaurátoři už opravují, se rozpohybují v únoru příštího roku. Vrátí se tam všech 21 koníků. Národní technické muzeum, které je majitelem atrakce, je nechalo opravit díky veřejné sbírce a také darům z ministerstva kultury a radnice prahy 7. Na ní se sešlo 7,6 milionu korun. Jen lidé přispěli 2,3 miliony.
Opravy se táhnou už několik let. Už přes třemi lety byli koníci z kolotoče odvezeni na opravu, poté se dlouho ve výběrových řízeních hledal restaurátor samotného kolotoče. Národní technické muzeum výběrko vyhlásilo třikrát a ani jednou se nikdo nepřihlásil.
Kolotoč byl postaven v roce 1892 a děti vozil nejdříve na Vinohradech. O dva roky později ho jeho majitel Josef Nebeský přemístil na Letnou. Naposledy se v pavilonu mohli zájemci svézt v roce 2004, kdy jej převzalo NTM a kvůli kritickému stavu kolotoč uzavřelo. Muzeum sehnalo i orchestrion Atlantic, původní totiž někdo ukradl.
Jde vůbec o nejstarší dochovaný podlahový kolotoč v Evropě. Ve své době ale nebyl jediným takovým. Doložen je například ten z Francie z roku 1662. Inspirace k jeho vzniku vychází z oblíbených vojenských her z období 17-18.století, kdy vojáci jezdili v kruhu na svých koních a kopím se trefovali do terče upevněného na kůle uprostřed tohoto kruhu.
V roce 1892 si kolotoč nechal postavit Josef Nebeský z Prahy od vinohradského tesařského mistra Matěje Bílka. Tvoří ho 21 koňských figur potažených pravou koňskou kůží bez spojů, vycpaných slámou a s očima ze skla. Původní sedla se dochovaly už jen u čtyř koní, Flory, Poly, Šemíka a Bleska. Později byly na kolotoči vyměněny lavice za dvě dřevěná a dvě plechová autíčka. Středový sloup točny je vyzdoben původními třemi rytíři s brněním vyrobeného z papírmašé a natřeného stříbřenkou.
Kolotoč je umístěn uvnitř renesančního dřevěného pavilonu s půdorysem pravidelného dvanáctiúhelníku. Původní plechová střecha s 12 valbami byla zakončena lucernou. Pohyb kolotoče doprovázel secesní skříňový orchestrion, který byl ale v devadesátých letech spolu s třiceticentimetrovým zvonem ukraden. Když ještě stával kolotoč na Vinohradech, poháněl ho člověk chodící dokola pod jeho podlahou. Tlačil před sebou vzpěru a tím dával kolotoč do pohybu.
V roce 1894 se přestěhoval kolotoč do Letenských sadů, které byly v té době velice oblíbeným výletním a oddychovým místem Pražanů. Zde již byl ruční pohon kolotoče nahrazen strojním převodem, kdy se kolotoč roztáčel pomocí kliky. V 30. letech byl do něj zabudován elektromotor a kolotoč se stal již nezávislý na ručním pohonu.
