Na základě sběru dat z posledních tří let zjišťuje hlavní město Praha, že se na jeho území reálně pohybuje až o čtvrt milionu lidí více, než jich je dle Českého statistického úřadu (ČSÚ) evidováno. Tím rostou nároky na městskou infrastrukturu a rozpočet. Přitom rozpočtové určení daní tuto skutečnost nezohledňuje a Praha tak přichází o značné finanční prostředky, které jsou nutné pro rozvoj infrastruktury.
Hlavní město Praha již tři roky zadává odborné společnosti zpracování průběžné analýzy počtu přítomných obyvatel v Praze, připravené na základě využití anonymizovaných geodemografických dat mobilních operátorů. Tyto informace jsou k dispozici za devět vybraných měsíců z průběhu let 2018, 2019 a 2020. Zdrojová data jsou velmi podrobně tříděna a kalibrována, aby byla očištěna od duplicit a SIM-karet, které se nacházejí například v přístrojích nebo technických zařízeních nebo nejsou používány, ale do sítí se hlásí.
Skutečně tu žije 1 570 tisíc lidí
„V Praze žije o čtvrt milionu lidí víc, než je trvale přihlášeno. Vláda by to proto měla zohlednit v rozpočtovém určení daní. Protože jinak přicházíme o 8-10 miliard korun ročně. Kdybychom v Praze tyto peníze měli k dispozici, mohli bychom například stavět nové byty, které tady tak zoufale chybí,“ říká primátor hl. m. Prahy Zdeněk Hřib.
Z dat vyplývá, že na území Prahy dlouhodobě skutečně žije zhruba 1 570 000 obyvatel, přičemž i v roce 2020 ovlivněném pandemií COVID-19 takto ověřený počet „pražských rezidentů“ neklesal, ale mírně vzrostl. Z pohledu těchto dat od února roku 2018 do září roku 2020 stoupl počet osob dlouhodobě žijících v Praze o cca 30 tisíc. Podle evidence ČSÚ ke konci září 2020 bylo k trvalému pobytu v Praze přihlášeno pouze cca 1 330 000 obyvatel. „Dle těchto v čase ověřených údajů je třeba skutečně začít nahlížet na reálný počet obyvatel Prahy na úrovni 1,57 milionu obyvatel, tedy o 240 tisíc více než eviduje Český statistický úřad. To je klíčové ze všech pohledů – nejen z hlediska rozvoje a dostupnosti bydlení, ale také z hlediska rozpočtu města a všech nákladů, které jsou s takovým reálným počtem obyvatel spojeny,“ dodává náměstek primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček.
Praha se ze své kapsy stará o „další město velikosti Ostravy“
„Reálné finanční příjmy města by měly odpovídat reálnému počtu obyvatel. Současný systém rozpočtového určení daní nijak nezohledňuje, že se Praha na svém území stará ještě o další město, které se svojí populací blíží velikosti Ostravy,“ doplňuje náměstek primátora pro oblast financí a rozpočtu Pavel Vyhnánek.
Z hlediska stávajícího nastavení rozpočtového určení daní lze odhadovat, že jen deficit příjmů rozpočtu Prahy v důsledku toho, že v Praze reálně žije o čtvrt milionu obyvatel více, než je evidováno, se pohybuje v rozmezí 8-10 mld. Kč ročně.
Data z roku 2020 (podrobné údaje za únor, duben a září roku 2020) ukazují, jak se pandemie projevila na dynamice pohybu obyvatel v Praze. Kromě útlumu mezinárodního a bohužel i tuzemského cestování je také patrný výrazný pokles v počtu těch, kteří pravidelně či velmi často do Prahy dojíždějí za prací nebo například do škol.
Také se v čase pandemie covid-19 významně snížil počet osob, které nocovaly v Praze především z turistického či pracovního důvodu. V dubnu 2019 každý všední den v Praze přespávalo téměř 200 tisíc návštěvníků – tedy nerezidentů, zatímco v dubnu roku 2020 takových přenocování bylo jen kolem 80 tisíc. K tomu v dubnu 2019 přijíždělo každý všední den v průměru kolem 240 tisíc dalších osob během dne, v dubnu roku 2020 to bylo jen kolem 80 tisíc lidí. Přesto je patrné, že se dynamika pohybu v Praze zcela nezastavila a v posledním dubnovém týdnu byl patrný postupný nárůst přijíždějících po prvním uvolnění nejzásadnějších omezení.
V září roku 2020 byl však znovu patrný postupný pokles dynamiky všech přijíždějících obyvatel, kdy na konci září dorazilo do Prahy každý všední den přibližně o 150 tisíc obyvatel méně než rok předtím ve stejném období. Z dat z února 2020, tedy ještě v době před pandemickou krizí, je patrný efekt jarních prázdnin, kdy o přibližně 80 tisíc obyvatel narostl počet takzvaných rezidentů na cestách.
Zajímavý je i podrobnější pohled na jednotlivé městské části, kdy se například mezi letošním únorem a dubnem dramaticky snížil počet lidí pohybujících se v centrální části města. Přestože byl v září 2020 patrný návrat k vyšším číslům, rozdíl je stále patrný, a to především z důvodu chybějících zahraničních turistů.
