Praha se připojí k těm, kterým není osud naší planety lhostejný. Při Hodině Země nechá zhasnout desítky památek
Hlavní město se letos stejně jako v předcházejících letech zapojí do mezinárodní akce Hodina Země. Městská společnost Technologie hlavního města Prahy (THMP), která má slavnostní osvětlení v metropoli na starosti, zhasne v sobotu 26. března mezi půl devátou a půl desátou večerní padesát památek.
Hlavní město před třemi lety schválilo klimatický závazek Prahy ke snižování emisí CO2 a opatření nutná k jeho naplnění. „Jedním z nich je i projekt synergické obnovy kabelové sítě pražského veřejného osvětlení a kabelů distribuční sítě, který předpokládá vznik až 3 tisíc nabíjecích míst pro e-mobilitu na stožárech veřejného osvětlení,“ připomněl radní hl. m. Prahy Jan Chabr.
Pražský symbol – Petřínská rozhledna
Do tmy se na symbolickou hodinu ponoří desítka kostelů i řada pražských dominant. „Stejně jako v loňském roce i letos necháme zhasnout padesát památek, mezi nimi třeba Petřínskou rozhlednu, která je s významnými akcemi už tradičně spjata,“ přiblížil předseda představenstva THMP Tomáš Jílek. Běžně městská společnost napříč celou metropolí rozsvěcuje více než sto čtyřicet památek a architektonicky významných staveb.
„Odpovědnost vůči naší planetě si uvědomujeme čím dál tím více. Pomáháme proto Praze s vybudováním sluneční elektrárny a také dobíjecí sítě pro elektromobily. V pilotním projektu navíc zavádíme chytrá osvětlení, která svítí s plnou intenzitou jen v případech, kdy zaznamenají pohyb. Na ochranu naší planety ale myslíme i uvnitř naší společnosti – jezdíme s ekologickými vozy nebo odpovědně nakládáme s odpadem,“ dodal Jílek.
Je to jen gesto, ale i to je třeba
Hodina Země je každoroční mezinárodní akce, jejímž cílem je atraktivním způsobem upozornit na změnu klimatu. Hodina Země povzbuzuje jednotlivce, obce a organizace k zhasnutí světel na dobu jedné hodiny od 20.30 do 21.30 hodin. Akci vymyslel Světový fond na ochranu přírody (WWF). První ročník se konal v roce 2007 v Sydney v Austrálii. Na hodinu tehdy zhasla světla na slavné budově australské opery, do kampaně se zapojily více než dva miliony lidí. Během let se tato úspěšná akce rozšířila do celého světa a koná se vždy poslední sobotu v měsíci březnu. Od roku 2010 se koná i v České republice.
Celkem dvacet z dvaceti jedna nejteplejších roků za posledních 150 let bylo zaznamenáno od roku 2000. Rychlost růstu teplot se navíc v posledních letech zvyšuje. Významným dopadem klimatický změn je nedostatek vody. Sucho se stává problémem nejen u nás, ale zejména v rozvojových zemích. Cílem kampaně je tak mimo jiné upozornit na to, jak naše každodenní spotřebitelské chování ovlivňuje životní prostředí po celém světě. Klimatickým závazkem, který mohou přijmout instituce i jednotlivci, jsou tedy i cílené úspory vody. Nejen té, která teče v našich kohoutcích, ale zejména vody spotřebované na pěstování a výrobu potravin.
Změna klimatu se dotkne nás všech a k odvrácení jejich nejhorších dopadů musíme svým dílem přispět všichni. Alespoň symbolicky to můžeme udělat právě na Hodinu Země, kdy na šedesát minut zhasneme byty, domy, památky a firmy.
Sami jako jednotlivci změnu klimatu odvrátit nedokážeme. Musíme se spojit na úrovni jednotlivých obcí nebo měst a hledat řešení, jak naše domovy ochránit před extrémy počasí, a jak snížit emise skleníkových plynů, které jsou příčinou změny klimatu.
Právě teď nastal čas, aby se i Česko začalo měnit, pokud chceme skutečně udržet oteplování planety v alespoň relativně bezpečných mantinelech.
V sobotu zhasnou tyto pražské objekty: Národní divadlo, Kostel sv. Prokopa (Žižkov), Žofín, Mánes, Malostranská mostecká věž, Národní památník na Vítkově, Kostel sv. Antonína, Národní památka Vyšehrad, Kostel sv. Ludmily (Nám. Míru), Loreta, Černínský palác, Dům umělců (Rudolfinum), Kostel sv. Mikuláše a Pomník Jana Husa (Staroměstské náměstí), Staroměstská radnice, Krannerova kašna, Kaple sv. Kříže, Karlův most, Petřínská rozhledna, Kostel sv. Havla, Stavovské divadlo, Čechův most, Rotunda sv. Máří Magdaleny, Obecní dům, Prašná brána, Kostel sv. Cyrila a Metoděje (Karlín), Kostel Emauzy, Kostel sv. Jana Nepomuckého Na Skalce, Strahovský klášter, Kostel. Sv. Apolináře, Kostel sv. Ducha, Socha Franze Kafky, Kostel sv. Šimona a Judy, Týnský chrám, Kostel sv. Haštala, Kostel sv. Jakuba Staršího, Socha TGM, Kostel sv. Norberta, Kostel sv. Ignáce, Státní opera, Kostel Nejsvětějšího srdce Páně, Kostel sv. Petra (Dubeček), Kostel sv. Martina (Řepy), Sovovy mlýny, Kostel Panny Marie Vítězné, Kostel Povýšení svatého Kříže (Vinoř), Libeňský zámeček, Kostel sv. Fabiána a Šebestiána, Kostel sv. Remigia, Kaple, škola a park v Dolních Měcholupech, Památník obětem komunismu, Kostel sv. Cyrila a Metoděje (Nebušice) a Zřícenina Baba.
-mag-
