Novelu stavebního zákona a souvisejících zákonů budou senátoři projednávat 10. května. Senát má dvě možnosti: buď přijme balíček zákonů beze změn, nebo ho s pozměňovacími návrhy pošle zpět do Sněmovny. Současná novela má napravit chyby Babišovy verze stavebního zákona. I po opravě současnou vládní koalicí však v zákoně zůstávají ustanovení, která ochraně životního prostředí podrážejí nohy. Doporučí senátoři odstranit problémy, jako je fikce souhlasu či velmi redukovanou možnost občanů vyjádřit se ke stavbám s vlivem na přírodu a krajinu? Arnika a Zelený kruh kvůli tomu jako zástupci iniciativy více než 150 spolků oslovují senátory.
Z vlády odešel, navzdory jejímu vlastnímu programovému prohlášení, návrh zákonů, který nepočítal s účastí veřejnosti v procesu povolování staveb s dopady na životní prostředí vůbec. Porušení programového prohlášení a očekávání od pětikoalice se pokusili napravit poslanci, ale podařilo se jim to jen částečně. Při projednávání byl v Poslanecké sněmovně podpořen pozměňovací návrh, který zajistí občanům možnost vyjádřit se prostřednictvím spolku pouze v případě, že se rozhoduje o kácení stromů či výjimkách ze zvláště chráněných druhů.
“Je absurdní, že spolky mohou řešit biotopy a stromy s obvodem nad 80 cm, ale již ne ochranu krajinného rázu, sadů, cenných luk, mokřadů, remízků či říčních niv a vodotečí bez dřevin. Příroda a krajina nejsou jen stromy. Přitom řešení, jak chránit hodnotnou přírodu před necitlivou zástavbou, jako jsou různé logistické a skladovací haly, obchodní komplexy či oplocené “rekreační” areály, existuje – často stačí umístit stavbu na jiné místo či projekt upravit. Veřejnost ale musí mít možnost se vůbec vyjádřit. Vyzýváme proto senátory, aby zákon upravili a podpořili práva občanů a ochranu přírody a krajiny,” apeluje Anna Vinklárková z organizace Arnika.
Vrátit občanům právo vyjadřovat se k ochraně přírody a krajiny v plném rozsahu, je o to zásadnější, že v mezičase vstoupila v platnost tzv. fikce souhlasu. To znamená, že pokud příslušný úřad nevydá závazné stanovisko v 30denní lhůtě (u zvlášť složitých případů v 60 denní lhůtě), má se za to, že se stavbou souhlasí. Rychlost rozhodování tím byla nadřazena ochraně životního prostředí. Přestože je skutečně potřeba povolování staveb v ČR zrychlit, neznamená to, že mají být povoleny všechny stavby bez ohledu na jejich dopady na životní prostředí – třeba jen proto, že příslušný úřad nestihl žádost včas zamítnout.
“Senát v minulém volebním období řekl jednoznačné NE novému stavebnímu zákonu, protože šlo o legislativní paskvil. Nyní má na stole Senát opravenou verzi, z pohledu ochrany životního prostředí však stále s vážnými nedostatky. Vyzvali jsme proto senátorky a senátory, aby podpořili původní návrh od Ministerstva životního prostředí a umožnili veřejnosti chránit přírodu při povolování staveb,” uvedla Petra Kolínská ze Zeleného kruhu.
“Stavební zákon není jen záležitostí těch, kdo chtějí stavět, ale všech lidí, kterým záleží na místě, kde žijí, nebo na přírodě, kterou chtějí chránit. Je krátkozraké nadřazovat právo co nejrychleji stavět právu chránit životní prostředí. Zatímco stavba by se zdržela maximálně o několik měsíců, obnovit přírodu může trvat desítky let, nebo se to dokonce nemusí podařit nikdy,” varuje Vinklárková.
-red-
