Hlavní město podniklo klíčový krok v boji s vizuálním smogem. Tým končícího náměstka primátora Adama Scheinherra ve spolupráci s Technickou správou komunikací, a.s., vytvořil pasport staveb pro reklamu na území hl. m. Prahy a analýzu jejich souladu s platnými pravidly.

Nevzhledné billboardy podél silnic by se v Praze mohly konečně omezit. Vedení hlavního města se nyní může na základě dat rozhodnout, jak při povolování billboardů postupovat. „Asi nikdo není hrdý na to, jak město vypadá na odjezdu a příjezdu do Prahy. Podél většiny silnic se táhne les billboardů. Jsou navíc každý pes jiná ves, některé jsou moderní, osvětlené, další zrezlé, často už nepoužívané,“ komentuje končící náměstek pro dopravu Adam Scheinherr, který se mimo jiné billboardářskému plevelu věnoval čtyři roky. „Chtěli jsme v situaci s billboardy začít dělat pořádek. Ne nutně zavádět nová pravidla, protože ta vznikla před pár lety, ale podívat se na jejich vymáhání. Narazili jsme ale na to, že neexistovala žádná data o tom, kolik billboardů je, kde jsou a jestli mají platné povolení. Museli jsme tak začít mravenčí prací, kdy jsme tyto údaje zjišťovali u desítek úřadů.“

Stovky černých reklam
Materiál, který náměstek Adam Scheinherr předložil na vědomí Radě hl. m. Prahy, se skládá ze dvou částí – pasportu a analýzy dat. Nejprve byl zhotoven pasport, kdy byly nově zaměřeny a nafoceny všechny billboardy podél větších silnic v Praze. Následně byly dotazovány příslušné úřady, jestli zjištěné billboardy mají platné povolení. Ne všechny z 22 stavebních úřadů v Praze ovšem informace poskytly.

„V rozhodování mezi jednotlivými městskými částmi existují obrovské rozdíly. Zatímco třeba na Praze 6 jsme zjistili 11 billboardů, na rozlohou podstatně menší Praze 4 je billboardů 203. Každý úřad aplikuje pravidla odlišně. To se týká i poskytování dat. Některé městské části nám data daly bez problémů, jiné je opakovaně odmítly vydat, jinde jsme si je museli přepsat z papírových spisů v archivu,“ vysvětluje zastupitelka Kristýna Drápalová, která se na tvorbě materiálu podílela.

Pasport nakonec zjistil, že podél místních komunikací I. třídy je v Praze celkem 1 531 staveb pro reklamu o minimálně 1 953 plochách. Celkem mají plochu přibližně 28 500 m2. Přesně 1 106 z nich jsou billboardy (do 34,5m2), 359 jsou bigboardy. Celkem 535 z nich se nachází na pozemcích hl. m. Prahy.

Na pasport navázala analýza, která zkoumala soulad ploch s aktuálně platnými regulativy. Z analýzy vyplynulo, že velká část reklamních nosičů porušuje některé z podmínek, které by samostatně stojící stavby pro reklamu měly splňovat podle Pražských stavebních předpisů. Klíčové jsou zejména tři regulativy. Billboardy by zaprvé neměly stát v památkových rezervacích a zónách, zadruhé v parcích, přírodních územích a stromořadích. A za třetí by měly splňovat minimální rozestup mezi billboardy, který činí alespoň trojnásobek plochy panelu, minimálně však 100 metrů.

Některé z těchto pravidel porušuje 684 z celkových 1 531 nosičů, nejčastěji jde o nedodržení odstupové vzdálenosti. Pokud by k nim byly připočteny i reklamní nosiče, které se nyní nacházejí v ploše tzv. izolační zeleně, kde by podle nového rozhodnutí Nejvyššího správní soudu být povolovány neměly, a nosiče, kterým chybí potřebné povolení silničního správního úřadu, nevyhovělo by těmto podmínkám přibližně 1 270 z 1 531 nosičů.

Smlouva vypršela, bez stavebního povolení
„Nedá se ale snadno říct, že každý billboard, který porušuje některé pravidlo, je nelegální,“ vysvětluje Kristýna Drápalová. „Některé získaly povolení jako trvalá stavba někdy ve vzdálenější minulosti, kdy se reklama příliš neregulovala. Další billboardy byly povoleny způsobem, který by při hlubším právním zkoumání nejspíše neobstál, ale dnes se proti tomu již nedá odvolat a povolení platí.“

Důvody, proč tolik billboardů není v souladu s aktuálními pravidly, jsou zejména tři. Zaprvé byla v minulosti řada reklamních nosičů povolena jako trvalá stavba. V takovém případě nikdy nedojde k jejímu posouzení dle aktuální legislativy a nemůže tedy dojít k uvedení do souladu s platnými regulacemi. Za druhé již řada reklamních nosičů nedisponuje platným stavebním povolením, neboť byly povoleny jako dočasné stavby a doba dočasnosti již uplynula. V takovém případě však majitel obvykle ponechá reklamní nosič na svém místě, zejména pokud si je vědom možnosti, že by dle nové právní úpravy již povolení nezískal a nechce na tuto skutečnost stavební úřad upozorňovat. Stavební úřady obvykle samy kontrolní činnost nevyvíjí. A za třetí si řada billboardů nechala prodloužit povolení již po přijetí Pražských stavebních předpisů, a některé stavební úřady povolily prodloužení dle starých regulativů.

Co úřad, to jiná cesta k řešení
Pasport tvoří zatím nejucelenější informaci o stavbách pro reklamu na území hl. m. Prahy. Vzhledem k tomu, že proces sběru dat trval více než rok a zakládal se na datech více než dvou desítek institucí používajících odlišnou metodiku, nemusí být informace ve všech detailech aktuální. Na pasport by mělo navázat vytvoření průběžně aktualizované databáze.

Kromě pasportu a územní datové analýzy obsahuje materiál i obsáhlou právní část. Vedle přehledu platné legislativy je zde zpracován konkrétní návrh kroků s různými typy scénářů, které mohou ve snaze o odstranění protiprávně umístěných nosičů nastat.

Cílem materiálu bylo získat data potřebná k rozhodnutí o tom, jak s billboardy v Praze naložit. Na základě získaných dat teď může Praha rozhodnout, kde a za jakých podmínek chce billboardy na vlastních pozemcích nadále umožňovat. Díky opatření, které náměstek Adam Scheinherr v minulosti předložil, se již od roku 2021 neuzavírají nové smlouvy na pronájem pozemků pro billboardy a neprodlužují se žádné stávající smlouvy.

„Našim nástupcům tak předáváme přehledně uspořádanou agendu – dostatek dat i potřebné právní analýzy. To jsou věci, které my jsme po nástupu do funkce palčivě postrádali,“ říká Adam Scheinherr. „U billboardů, o nichž víme, že jsou nepovolené nebo že o nich v archivu není žádný záznam, dáváme na stavební úřad podnět, aby se věcí zabýval.“ Nosičů, které nemají platné stavební povolení, je 216. U dalších 263 nebyl v archivech dohledán žádný záznam. A více než 200 dalších patrně nemá povolení dle zákona o pozemních komunikacích.

„Hlavní problém je, že je to tak složité, že se v tom téměř nedá držet přehled. Na každém pozemku je potřeba jiná kombinace povolení, každé navíc vychází z jiných pravidel, a řeší to skoro tři desítky institucí. Nejvíce by pomohla legislativní změna. Například v Polsku vznikl zákon, podle nějž si k určitému datu musí všechny billboardy nově vyřídit povolení podle aktuálních pravidel. To by nám zásadně pomohlo zpřehlednit situaci,“ říká Kristýna Drápalová.

Ta na FB stránkách Přidej se a strhni to, která se problému věnuje několik let, tvrdí, že v datech má Praha mnohem víc, než je v prohlížečce. „Případně data rádi poskytneme! Až bude databáze definitivně dokončená, bylo by ideální, aby vznikla prohlížečka s kompletními informacemi na nějakém městském serveru. Což je třeba taky úkol pro Adam Zábranský,“ tvrdí Drápalová, která se stala známou iniciátorkou boje proti vizuálnímu smogu v Praze.

Konec kšeftu, který sami rozjeli billboardáři?
Ve veřejném prostoru je teď také případ, kdy se do skupiny aktivistů bojujících všemi možnými prostředky proti ilegální reklamě dostal jeden z provozovatelů nelegálních billboardů. „Pojď, rozřežeme to,“ nabádal provokatér. Potom přišel rychlý zásah. O tom píše Seznam Zprávy ve svém článku Boj s nelegálními billboardy: Firma se infiltrovala mezi aktivisty. Podle uživatele FB skupiny „Přidej se a strhni to“ Ondřeje Kmocha touto aktivitou Oliver Fischer, majitel firmy prodávající ilegální reklamu, akorát na sebe upozornil. „Fischer simtě, kdybych chtěl rozmetat ten tvůj brajgl, nebudu si k tomu brát sebou nějakýho anynoma z fejsbuku a rozhodně na to nebudu předem upozorňovat. No, každopádně musíme panu Fischerovi poděkovat, jak se jako správný amatérský rádoby mafián snaží čím dál tim víc na sebe upozorňovat širokou veřejnost a nyní dokonce i zákonodárce. Jako správnému namachrovanému antiíkváčovi mu nedochází, že každé takovéhle upozornění akorát roztáčí flexy, nahlašování STK a volání po zákonech u tisíců dalších, kteří do té doby o jeho byznysu ani neslyšeli a kteří si teď každého áčka všimnou, ale naprosto jinak než by on nebo inzerenti chtěli. Padá klec a dopadne stejně, jako na šmejdy s hrncema,“ píše v diskuzi na FB stránce Přidej se a strhni to.

Připomeňme, že podle zákona jsou všechny reklamy mostech ilegální také. A že jich je!

-mag-