Národní třída, 28. října a Štefánikova ulice spolu tvoří jednu velkou promenádu. Hradební korzo. Jde o místo původních hradeb mezi Novým a Starým městem. Dnes je to jedno z nejrušnějších a také nejvýznamnějších kulturně společenských center Prahy. Bohužel je to také prostor přesycený nevzhlednou reklamou, v převážné většině přetížen automobilovou dopravou jak v pohybu, tak parkujícími auty v ulicích.

Pro projekt Hradebního korza vznikla v roce 2020 Koncepční studie, která nabízí řešení všech těchto problémů. Dojde i k rekonstrukci povrchů, opravu a doplnění nového mobiliáře nebo umístění zeleně.
Na co se tedy těšit?
➡ návrat tramvajové trati propojující celé území
➡ důstojná pěší zóna
➡ cyklistické zprostupnění
➡ kultivace a sjednocení uličního profilu
➡ více stromů
➡ redukce reklamního smogu

Prahu nyní čeká povolovací proces a za dva roky začne s proměnou.

Dvoukilometrová procházka od Národní k Prašné bráně bude konečně příjemným zážitkem
Rada hl. m. Prahy včera schválila dokončenou studii na proměnu ulic Na Příkopě, 28. října a Jungmannova náměstí. Souvislé území vedoucí od mostu Legií ke Štefánikovu mostu by se mělo stát novým bulvárem a obchodní třídou. Studii vypracoval Aoc ateliér, zadavatelem byl Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR). Ještě v létě bude zahájeno projektování, fyzicky by se území mělo postupně začít měnit za dva roky, začne se na Revoluční.

Prostor ulic Národní, 28. října, Na Příkopě a Revoluční, který dnes chápeme společně jako Hradební korzo, je urbanistickým otiskem stopy někdejších staroměstských hradeb, respektive hradebního příkopu. Projekt Hradebního korza má za cíl podpořit rozšíření pražské hlavní promenádní obchodní ulice z dnes vymezeného úseku Jungmannovo náměstí – náměstí Republiky do celého území od mostu Legií, až po Štefánikův most. Ty se nacházejí v území bývalých staroměstských hradeb, které chtěl za svého života odstranit už Karel IV. Hradby zde však zůstaly další čtyři století.

„Jedná se o jedno z nejrušnějších a také nejvýznamnějších kulturně společenských center Prahy, nicméně v dnešní době je prostor přesycen nevzhlednou reklamou, v převážné většině přetížen automobilovou dopravou jak v pohybu, tak parkujícími auty v ulicích. Studie nabízí řešení všech těchto problémů, dojde i k rekonstrukci povrchů, opravu a doplnění nového mobiliáře nebo umístění zeleně,“ říká náměstek primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček.

Nejrychlejší možnou spojnicí náměstí Republiky a Václavského náměstí je v současnosti chůze
Cílem koncepce je takto důležité obchodní tepně Prahy navrátit důstojnost metropolitního bulváru, zajistit příznivé podmínky pro nemotorovou a hromadnou dopravu, podpořit zdravou ekonomiku, a hlavně vytvořit vysoce kvalitní veřejný prostor.

„Součástí koncepce je i návrh tramvajové trati, která bude propojovat zastávky Náměstí Republiky, Národní třída a Muzeum. Tramvaj zde jezdila do roku 1985, kdy došlu k rozhodnutí ji zrušit po dokončení výstavby metra,“ připomíná náměstek primátora pro oblast dopravy Adam Scheinherr.

„Společně s ateliérem Aoc jsme připravili informační kontejner, který byl umístěn přímo na území Hradebního korza. Cílem bylo občanům představit historii území či jeho možný vývoj a zároveň od nich získat podněty. Většina místních si stěžovala na katastrofální dopady masového turismu, na kvalitu a nabídku služeb a prostor. Mnoho architektonických prvků nebo mobiliář jsou za hranicí své životnosti,“ uvádí Ondřej Boháč, ředitel IPR, a dodává: „Studie navíc nabízí moderní pohled na revitalizaci lokality u Prašné brány, která se v nedávné době právem stala předmětem plamenných diskusí.“

Samostatnou částí je pak přeměna ulice Revoluční. Ta by měla být dokončena v roce 2024. Kromě širších chodníků a odstranění bariér zde přibydou na dvě desítky nových stromů.

Historie Hradebního korza
Tato významná ulice metropole na rozhraní Starého a Nového města pražského se proměnila z hradeb, které vymezovaly ve 13. století městskou aglomeraci. Hradby na Starém městě přestaly plnit svou funkci dnem založení Nového města pražského roku 1348 – sto let po svém dokončení. Již Karel IV. otevřel demokratickou diskusi a navrhnul hradby zbourat. To se navzdory absenci jejich primární funkce nestalo. Území se následně proměnilo ve vnitřní periferii města plnou odpadků, rozpadajících se domů a rochnících se prasat. Omezení fyzické prostupnosti degradovalo veřejné prostranství obou pražských měst přes 400 let. Roku 1787 císařským nařízením o sjednocení měst Josef II. rozhodl o zboření hradeb a zasypání hradebního příkopu. Tímto rokem začalo území nabírat na své atraktivitě a tržní hodnotě. Proměna z periferie byla s přílivem návštěvníků akcentována výstavbou obchodních paláců, bankovních institucí, restaurací, kaváren a luxusních nájemních domů. Dnešní ulice Národní byla osazena lípami a nazývána Českým korzem. Ulice Na Příkopě naopak korzem Německým, lemovaným kaštany. Na konci 19. století obě tato stromořadí ustoupila výstavbě koněspřežné tramvaje. Koleje zde setrvaly až do roku 1985.

-mag-