Billboard stojící jen pár desítek centimetrů před brutalistní plastikou štve několik fanoušků brutalistní architektury. Mladík Matouš Pudil vyvolal debatu a petici za odstranění obří reklamy, která ničí prostor před uměleckým dílem od Josefa Klimeše s názvem Rovnováha.

„My, níže podepsaní, vyzýváme hlavní město Prahu k vypovězení smlouvy o pronájmu pozemku pod reklamním zařízením společnosti BigBoard na branickém předmostí Barrandovského mostu. Dvoustranné reklamní zařízení se nachází v těsné blízkosti hodnotné plastiky s názvem Rovnováha od sochaře Josefa Klimeše. Umělecké dílo je těsnou přítomností rozměrného billboardu znehodnoceno, jedná se přitom o cenný příklad užití surového betonu v sochařství,“ píše se v petici (petice.com/Rovnovaha) za odstranění billboardu.

Město proti vizuálnímu smogu. Samo má billboard na pozemku
Autorem petice je Matouš Pudil, jehož zálibou je focení zajímavých a málo známých míst Prahy. „Nedávno jsem byl fotit v Braníku a u jednoho snímku jsem si postěžoval právě na to, jak je plastika Rovnováha znehodnocená velkým billboardem. Mariana Müllerová, se kterou se navzájem sledujeme, mi navrhla, jestli bych nechtěl zorganizovat petici za jeho odstranění. Přišlo mi to jako skvělý nápad, tak jsem hned zjišťoval, na základě čeho tam billboard může být. Když jsem objevil, že je to na základě smlouvy o pronájmu městského pozemku, kterou jde kdykoliv vypovědět, hned jsem s peticí začal,“ říká pro server prahazdarma.cz Matouš, který nedávno dostudoval Mezinárodní obchod na VŠE, na vysoké škole měl dvě studijní stáže ve Vídni a v Miláně a pracovní stáž na českém velvyslanectví v Londýně.

Právě díky svému působení v zahraniční může srovnávat. „Díky pobytům v zahraničí si uvědomuji, jak cenné je dědictví z dob socialismu. Stavby ze 60., 70. a 80. let často plně snesou srovnání se svými protějšky v západních zemích,“ tvrdí mimo jiné autor profilu @prgbrut. A zároveň přiznává, že chápe snahu města bojovat proti vizuálnímu smogu, nesmí se ale zapomínat na místa i mimo centrum města. Jako je právě Barrandovský most.

Vadí mu, že lidé stavby z dob socialismu považují za bezcenný kus betonu. Styl Barrandovského mostu považuje za unikátní a přispívá k tolik ceněné rozmanitosti pražské architektury. „Billboardy a reklama na nevhodných místech obecně jsou dlouhodobým problémem. Místo u Jižní spojky je lukrativní, je jasné, že o něj byl zájem. Zrovna v tomto případě je ale další problém nedostatek respektu vůči architektuře a umění z dob socialismu. Roční nájem činí cca 200 000 korun ročně, u některých jiných pozemků pod billboardy jde přitom až o miliony. Praha by tedy ve srovnání s jinými příjmy nepřišla o nijak závratnou částku,“ obhajuje svou iniciativu Matouš, který samozřejmě o chystané rekonstrukci ví.

Přetřený surový beton. Nic pěkného
„Na jednu stranu mě těší, že most zase bude v dobrém stavu, rekonstrukci opravdu potřebuje. Zároveň mám ale trochu strach, jak vše dopadne, už příklad pilířů nevěstí nic moc dobrého. Čistý surový beton byl opatřen šedým nátěrem, což nikdy nevypadá dobře. Očekávám, že něco podobného se může stát i plastikám, které součástí rekonstrukce budou určitě také. Doufám v to, že petice dostatečně upozorní na hodnotu plastik a rekonstrukce pro ně tak nebude představovat nebezpečí. Určitě ale na rekonstrukci budu dohlížet, beru to jako další krok po podání petice,“ říká Matouš.

O zajímavé brutalistní kráse mostu, kam téměř nikdo nechodí, psal před několika dny v článku Barranďák čeká na svou Rovnováhu a svou opravu také deník Metro. My se k Barrandovskému mostu ještě vrátíme. Nevěřili byste kolik zajímavých míst a spletitých cest tam najdete. Plastika Rovnováha není jediná, kterou tam můžete navštívit. Jsou tam třeba Hroší lázně, na jednu z nich fanoušci lezení každý rok umisťují vánoční stromeček. Chystáme i reportáž s bezdomovci, kteří pod mostem bydlí v jedné stavební budce. Nedaleko mostu se také nachází krásná kaple, kterou dávají dohromady naši kamarádi z projektu Prázdné domy.

-mag-