Před několika dny jsme psali o nevhodné úpravě “rabátek” kolem stromů (více najdete na našem facebooku prahazdarma pod hashtagem #stromyvPraze). Máme tady vyjádření z Institut plánování a rozvoje Prahy – IPR.
Lidé na sociálních sítích naštvalo to, že při opravách chodníků se používá nevhodná úprava takzvaných rabátek, tedy místa kolem stromů. Ty se ocitly zasypány a zadusány (za pomoci vibrační desky/žáby) takzvaným lomovým prachem. Krajinářská architektka Jana Pyšková potvrzuje, že se jedná o zcela nevhodné řešení a dodává, že se i přesto jedná o vzrůstající trend. IPR upozorňuje, že toto opravdu není přípustné zacházení se stromy ve městě, ani jinde.
Lomový prach se používá především na cesty. Špatně vsakuje vodu, je tu omezená propustnost vzduchu a je třeba ho častěji udržovat. Zahradní designér a vysokoškolský pedagog Ondřej Fous, spoluautor revitalizace okolí Národního muzea a Čelakovského sadů, se proti tomuto řešení jasně vymezil. Včera se navíc objevil další příklad toho, jak nevhodně nakládat se zelení ve městě. „Hrobečky“ v Branické ulici jsou odstrašujícím příkladem.
Architekt Jakub Hendrych a krajinářský architekt Karel Slánský, kolegové z IPR Praha, se dále shodují, že postupy v krajinářské architektuře a péče o stromy ve městech se rychle vyvíjejí a je třeba dbát na to, aby vždy bylo použito to nejlepší známé řešení.
Ve fotogalerii najdete několik příkladů z poslední praxe i blízkého okolí Jaselské v Dejvicích, které ukazují, jak málo stačí k tomu, aby bylo řešení vhodné. Na třetí fotce je rekonstrukce v ulici Branická. Ta ukazuje, že to důležité se odehrává také pod povrchem. Nestačí totiž řešit jen to, co je vidět z chodníku. Stromy jsou živý organismus a nelze je obestavět cihlou a zároveň čekat, že nám budou sloužit jako zelená klimatizace našich rozpálených ulic.
Betonové kobky v Braníku se požívají proto, aby se kořenový systém nerozrostl dál kvůli inženýrským sítím. Práci Technické správy komunikací kontrolovala také Česká inspekce životního prostředí. Neshledala nic závažného. Celý problém je v tom, že Praha zatím nemá žádné jednotné postupy, do čeho nové stromy sázet, tvrdí IPR. Ten už konkrétní dokument připravuje.
– Strom potřebuje růst hlavně pod zemí, jinak nevyroste ani jeho koruna, pro kterou jsme ho sem umístili.
– Ke stromu se musí dostat dešťová voda, která je však ve městech vzácná. Nemůžeme to tedy stromům znesnadňovat, ale naopak.
– Strom je infrastruktura. A drahá. Musí mít své místo a nesmí být zanedbána nebo znemožňována péče o něj.
A řešení? V Jaselské proběhl kontrolní den a o situaci ví nejen Praha 6, ale také magistrát. Věříme tedy v brzkou nápravu a lepší podmínky pro stromy.
Cílem však i nadále musí být lepší koordinace, lepší povědomí o standardech modrozelené infrastruktury a kvalitní projekty.
Zdroj a díky: Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy
