Praha 1, která je v domech jedním z vlastníků bytů, může nově upřednostnit oprávněné zájmy trvale bydlících vlastníků bytů před zájmy vlastníků, kteří své byty krátkodobě pronajímají. Touto cestou by se mohly vydat i další městské části. Jde totiž o jednu z dalších možností, jak dosáhnout regulace krátkodobého ubytování.
Novinku – na návrh Výboru proti vylidňování centra a pro podporu komunitního života – schválili zastupitelé Prahy 1. Pomůže to podle něj zejména těm SVJ, kde mají s krátkodobým ubytováním dlouhodobé starosti a kde jsou trvale bydlící vlastníci bytů omezováni na svých právech na klidný život klienty jiných vlastníků, kteří své byty krátkodobě pronajímají. Zejména se jedná o rušení nočního klidu, nepořádek, ničení majetku ve společných částech domu, ztrátu soukromí a bezpečí. Majitelé krátkodobě pronajímaných bytů často nekomunikují nebo dokonce nebydlí v ČR.
„Zástupci Prahy 1 tak budou v SVJ, v nichž je naše městská část jedním ze spoluvlastníků, hlasovat v otázce krátkodobého ubytování v bytech pro takové varianty usnesení, které podpoří možnost krátkodobé ubytování v daných domech zakázat, případně co nejvíce ztížit anebo zatížit co nejvyššími poplatky,“ vysvětlila předsedkyně Výboru proti vylidňování centra a pro podporu komunitního života MČ Praha 1 Bronislava Sitár Baboráková.
Čekáme až se situace uklidní, říkají pronajímatelé sdílených bytů
Krátkodobému ubytování v Praze bylo podle odhadů v době před koronavirem využíváno kolem 11 500 bytů. V této souvislosti vydala společnost AirDNA, která mapuje takové podnikání, zprávu, která říká, že od loňského března do konce loňského roku počet bytů ke krátkodobému nájmu klesl o 45 procent na 6216. V současné době jsou například byty v centru města o velikosti 2+kk ke klasickému pronájmu i za 10 tisíc korun měsíčně.
Podle údajů developerské společnosti Trigema počet bytů k dlouhodobému pronájmu v Praze na konci loňského roku meziročně vzrostl o 105 procent na 13 627. Nejvíce bytů je podle Trigemy v nabídce v Praze 5, zhruba 15 procent. Není to ale tak růžové, jak by se mohlo zdát. Majitelé bytů totiž dávají také smlouvy o pronájmu na několik měsíců, doufají totiž, že se situace s pandemii koronaviru uklidní a byznys bude moci dál pokračovat.
Praha – „nálevna uprostřed Evropy“
Platformy typu Airbnb nebo Booking čelí nejen v ČR obrovské kritice. Sdílené byty pokřivují trh – například zhoršují dostupnost bydlení v metropoli. Velkým problém je také chování mnohých turistů. Praha byla ještě do podzimu roku 2019 brána jako „nálevna uprostřed Evropy“. Až neuvěřitelné jsou příběhy místních lidí, kteří si stěžovali na hluk v pronajímaných bytech, na nepořádek v domech, na to, že turisté vyhazují odpadky z oken a další. Například i babičky si stěžovaly na to, že musejí nad ránem otevírat opilým turistům dům, protože jejich kamarád už šel na byt a oni neznají heslo pro otevření dveří domu. Praha tak chce využít situace ohledně pandemie, která prakticky zastavila příjezdy zahraničních turistů a zkouší vymyslet nejrůznější cesty, jak život v metropoli zlepšit. Nejde totiž jen o turisty, takové pronajímání totiž využívají specializované agentury, které přes velmi dobrý byznys parazitují na celém žití v Praze.
Zneužití dobré myšlenky
Fenomén sdíleného ubytování, který do podzimu roku 2019 (poté přišla covidová doba), nabyl obřích rozměrů. Z původně zajímavé myšlenky, pronajmout na krátký čas pokoj turistům z ciziny, se stala komerčně zajímavá záležitost. V Praze vznikly desítky firem, které se takovým pronajímáním začaly zabývat. V nabídkách platforem byly stovky bytů. Nezabývaly se ale problémem života dalších obyvatel domů.
Tím, že se o Praze po celém světě roznesla zpráva, že to vynikající „nálevna uprostřed Evropy, kde žádná pravidla neplatí, kde si můžete nad ránem v ulicích dělat srandu i z policie“, stala se z české metropole přátelské město pro opilé turisty a nepříjemným místem pro zbytek lidí, kteří ještě v centru zůstali.
Vzpomeňme na další problémy jako bylo ilegální podnikání v rámci „pub crawls“ – což byla atrakce, na které si mladí ciziny mohli projít za jednu noc několik barů i s výkladem průvodce. Největší problém byl v noci kolem Dlouhé ulice. Tehdejší noční starosta Jan Štern pro web prahazdarma.cz tehdy řekl, že zvažuje vymezit mejdanovou zónu. Pro „party people“ uvažoval otevřít areál Holešovické tržnice. Připomeňme si také problém se sdílenými koloběžkami, na kterých jezdili především opilí mladíci, kteří tu už od jara slavili rozlučku se svobodou. Hromady koloběžek a dalších vozítek se pak válelo (a od jara možná opět bude válet) na chodnících, u přechodů, poházené v parcích. Nebo dokonce ve Vltavě, jak ukazuje toto video z náplavky v září 2020.
