Zásadní problém kybernetické bezpečnosti je ten, že se lidé stále nenaučili s kybernetickou kriminalitou bojovat, a kybernetická bezpečnost se dneska stává podskupinou dalších hrozeb. Těch bude především před Vánoci i nadále přibývat.

„Jedna jsou hybridní hrozby a druhá je kognitivní válka, jejíž podskupinu je právě kybernetická bezpečnost,” vysvětluje poslanec Robert Králíček. Dalším problémem je nedostatek finančních prostředků pro oblast kybernetické bezpečnosti. Česká republika přitom zaznamenala zásadní útoky, například na Nemocnici Benešov. Řešením je nešetřit v tomto ohledu financemi a věnovat segmentu kybernetické bezpečnosti větší pozornost. Dalším problémem pak je pomalé jednání politiků a legislativy. Hrozby jdou tak rychle dopředu, že než se všichni napříč politickým spektrem shodnou, objeví se něco nového, co už není zohledněno zákonem.

Podle ředitele pro technologické standardy ze společnosti Microsoft Dalibora Kačmáře se kybernetická realita, ve které žijeme, nezlepšuje. Útoky mohou poškodit jak jednotlivce, tak firemní či státní prostředí. To, co se v dnešní době mění, jsou způsoby kybernetického zločinu. Zatímco dříve byly útoky amatérské a vše se dalo jednoduše odhalit, dnes si lze sofistikované útoky pořídit levně, jednoduše a s vysokou profesionalitou. Někdy je tak obtížné i pro vzdělaného člověka rozeznat, že na něj zrovna probíhá útok. Důležité je si přiznat, že kdokoliv z nás se může stát cílem útoku a dostatečně se na to připravit. Je třeba aplikovat patřičná opatření, a to jak technická, tak i organizační. V oblasti kyberbezpečnosti je také třeba neustále se vzdělávat.

Prezidentka Internetového institutu Tereza Bartoníčková ale namítá, že není realistické v dohledné době vzdělat lidi v oblasti kybernetické bezpečnosti. Chybí totiž vůle státu, vůle politická, podmínky pro vzdělávání, čas a dostatek profesionálů z oboru. Už jen v rámci státní správy chybí ochota pracovat s dezinformacemi. „Několikrát jsme se o to pokoušeli na evropské úrovni, jenže politická odpovědnost za to, že začnete proti tomu bojovat a pak vám to nevyjde, je neatraktivní,“ vysvětlila Bartoníčková. Řešením na všechny problémy je podle ní rozpočet, systematický přístup a zdroje, které vše podchytí na úrovni vzdělávací.

„Vzdělávací systém je hodně složitý, vstupuje do toho spousta resortů. Roztříštěnost tam je a není jednoduché najít nějaký standard k tomu, jak k celé věci přistoupit. My se v tomto směru snažíme působit aktivně – komunikovat s MŠMT, které do toho zásadním způsobem vstupuje,“ popisuje ředitel Odboru vzdělávání, výzkumu a projektů z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Luboš Fendrych. Problém je ale dvojí. Žáků, kteří vyrůstají v digitální oblasti přibývá a kantorům pak chybí vzdělání. Znalosti dětí často převyšují znalosti učitelů. NÚKIB se proto podle Fendrycha přesunul do oblasti e-learningových kurzů, aby v daném oboru rozšířil dospělým a dětem znalosti.

Podplukovník Ondřej Kapr z Policie České republiky, který ke kybernetické kriminalitě dodal několik statistických údajů. Policie ke dni 31. 8. 2022 zaznamenala celkem 12 083 skutků spáchaných v kybernetickém prostoru. Nárůst to byl oproti minulému roku obrovský, jelikož v roce 2021 bylo skutků zaznamenaných pouze 1 957. Podplukovník Kapr dále varoval před obdobím vánočních svátků, které pachatelé často zneužívají.

Podle těchto odborníků na kybernetický prostor, kteří se před několika dny sešli akci s tématem Kybernetická bezpečnost a kriminalita v ČR, se klasická kriminalita se postupně přesouvá právě do online světa a podvody jsou čím dál sofistikovanější. Lidé by měli klást důraz na sebevzdělávání, aby byli schopni útokům čelit.

Na toto téma zveřejnil video s názvem Podvodníci, kteří se vydávají za Policii, youtuber Jiří Burýsek. Ten se tématu podvodům na internetu dlouhodobě zabývá. Podívejte se na fígle, které podvodníci k ovládnutí budoucího poškozeného, využívají. Třeba strachu.

-jah-