Konec starých časů. Na tomto místě působili Čapkové od roku 1909. Po Sametové revoluci museli proslulé místo opustit díky restituci domu. Jak říkávali následovníci Eduarda: “Přežili jsme tam všechny režimy a války, ale tržní demokracii nikoliv.” Na místě vetešnictví se usídlila firma Kis a.s., která zde poskytovala informace pro akcionáře a podílníky fondů.
Některé prameny uvádějí, že Eduard Čapek na konci Týnské uličky otevřel obchod použitým zbožím již v roce 1903. Tomuto domu se říkávalo U černého slona a byl postaven v 13. století. V jeho sklepeních se po 1. světové válce tavil základ zlatého pokladu republiky z darů obyvatel nově utvořerného státu. Byly to plné dva vagóny zlata a pět vagonů stříbra.
Čapkův obchod použitým zbožím přežil Rakousko-Uhersko, všechny války i komunismus. Osudnou ránu přineslo po Sametové revoluci tržní hospodářství a zvýšení nájmu v Týnské uličce. Z tohoto místa vnuci Eduarda Čapka odvezli několik kamionů železa do šrotu a přestěhovali se do Dlouhé ulice.
Čapkovo vetešnictví patřilo snad k jedinému soukromému podnikání v Československu. V některých dobách vetešnictví hrozil zánik. Nestalo se tak. Pan Čapek byl mužem, který prodával minulost, prodával zkušenosti minulých generací. Našel cokoli jste hledali, našel vaši touhu, ukrytou ve vetešnictvích dob minulých.
Dodnes na něj vzpomíná spousta lidí, kteří do jeho krámku se vším chodili. „Nádherné vzpomínky, my, holky ze střední školy, jsme u starého pana Čapka, později u jeho synů, trávily hodiny a hodiny. Dodnes mám od něj doma poklady,“ píše třeba na FB stránce Vetešnictví Čapek Simča Bohatá.
U pana Čapka natáčela svůj videoklip také Marta Kubišová. Díky němu se můžete do krámku podívat také.
-red-
