No menu items!
Pátek, 22 listopadu, 2024
spot_imgspot_imgspot_imgspot_img
Home Magazín Téma Dírou ve střeše památkově chráněného nádraží Vyšehrad teče

Dírou ve střeše památkově chráněného nádraží Vyšehrad teče

0
Dírou ve střeše památkově chráněného nádraží Vyšehrad teče

„Je nutné bezodkladně provést k zabezpečení stavby, a to včetně řešení stavu nedostatečného zajištění střechy,“ píší památkáři po deštivém víkendu. Nádraží Vyšehrad má ve střeše díru. Je třeba zvýšit tlak na úřady, žádají iniciátoři akce Zachráníme nádraží Vyšehrad.

Kulturní památka dostala další ránu. Na střeše nádraží Vyšehrad se objevila díra a kvůli dešťům do ní začalo zatékat. Na situaci upozorňuje aktivista z Prahy 2, který stojí také za iniciativou Za Folimanku, Tomáš Čada. Ten psal o tom, že informoval odbor památkové péče. Magistrátní památkáři (MHMP OPP) mu napsali, že věc řeší se stavebním úřadem Prahy 2. „MHMP OPP s minulým vlastníkem opakovaně vedl správní řízení ve věci nápravy. Nyní je budova ve vlastnictví nového subjektu. MHMP OPP upozornil nového vlastníka na práce, které je nutné bezodkladně provést k zabezpečení stavby, a to včetně řešení stavu Vámi zmiňovaného nedostatečného zajištění střechy. Stav budovy MHMP OPP v součinnosti s příslušným stavebním úřadem řeší,“ napsali památkáři.

Podle kritiků již dávno mělo být, s předchozím vlastníkem, zahájeno řízení o vyvlastnění. Jsou silně slyšet hlasy, že původní majitel založil novou firmu, které nádraží prodal a v podstatě zůstávají ve stejných rukách. „Bohužel státní památkové péče je v tomto směru absolutně neschopná. Vyvlastnění, tedy povinný prodej za finanční náhradu, chápu jako poslední možnost, kdyby se nedařilo nádraží zachránit jinak. A to se nedaří!“ píše na svém facebooku zastupitel Prahy 2 Jaroslav Němec.

O tristním stavu budovy se mluví nejméně dva roky. Právě v říjnu 2020 došlo k utržení části střechy a na místo přijela policie, aby chodník před budovou uzavřela. V médiích se najednou objevily zprávy, že cesta k záchraně je otevřená, dokonce už od zastupitele na magistrátu Jiřího Pospíšila padl nápad, že by se sem mohla přemístit Slovanská epopej. Zase pouhá proklamace v médiích. Hodně se také mluvilo o vyvlastnění památky, nástroje na tento citlivý postup v případě cílené destrukce jsou. Jenže magistrátní právníci se bojí. Vyvlastnění dokonce v té době doporučil i komitét UNESCO.

Jenže! Vyvlastnění kulturní památky není snadný proces, dle současných právních norem (zákon č. 20/1987 Sb.) je může provést pouze stát. „Nejasný je právní proces vyvlastnění a jeho ukotvení v rámci legislativy. Otevře se otázka, jejíž vyřešení se může táhnout několik let, než dojdeme pravomocného rozhodnutí. A mezitím se bojím, že už nebude co vyvlastňovat, neboť ta jedinečná kulturní památka mezitím zchátrá natolik, že již žádnou památkou nebude,“ řekl před dvěma lety o možnostech vyvlastnění hovoří Jan Chabr, zastupitel magistrátu hlavního města Prahy a radní pro správu majetku, podle něj však proces vyvlastnění přináší řadu úskalí.

S procesem vyvlastnění by mohly pomoct i další úřady – Ministerstvo kultury ČR a Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Jenže celou věc jako Chabr vidí skepticky Hana Třeštíková, zastupitelka magistrátu a radní pro památky a kulturu nebo primátor Prahy Zdeněk Hřib.

„Nádraží Vyšehrad by se mělo stát mementem pro všechny nezodpovědné vlastníky kulturních památek. Pořizovat si památkově chráněné objekty není nikdo nucen a pokud tak z vlastní vůle učiní, přenáší na sebe nemalé finanční břímě vyplývající z nutnosti speciální péče. Smyslem památkové ochrany je zkrátka povinnost takové komplexní údržby, aby byla zachována kulturní podstata památek pro budoucí generace. Praha jednala se zástupci vlastníka na výměně nádraží za jiné městské pozemky, vlastník památky z těchto jednání bohužel odstoupil.

„Vynikající secesní architektura pozoruhodná svým členěním i detailem, spojená s kvalitními prvky uměleckého řemesla i tesařskými detaily. Je dokladem vysoké úrovně kladené na veřejné stavby počátkem 20. století. Celý areál vytváří vzácně zachovaný architektonický a funkční celek navazující na trasu Železničního mostu. Významným způsobem dokládá rozvoj pražské železniční sítě,“ tak hodnotí stavbu Národní památkový úřad.

Je více než jasné, že staronovému majiteli se nebude chtít nádraží opravit, protože by do obnovy musel nasypat velkou částku peněz. Navíc lze předpokládat, že ho k tomu nenutí ani úřady, které se stavem budovy zabývají několik dlouhých let. Přece jen čistý pozemek je zajímavější než chátrající budova, do jejíž oprav mohou památkáři zasahovat.

-mag-