Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) vydal novou studii, která mapuje Populační vývoj a sociální strukturu obyvatel Prahy v kontextu evropských měst. Po poklesu v 90. letech je hlavní město díky dostupnosti pracovních míst a kvalitnímu městskému prostředí stále atraktivnější a počet obyvatel v Praze roste. Populační nárůst však také znamená i vyšší náklady pro město.

Současná města čelí mnoha výzvám, na které musejí reagovat. Jednou z těch klíčových je růst počtu obyvatel, jehož důsledkem jsou zvýšené nároky na dopravní a veřejnou infrastrukturu či zhoršující se dostupnost bydlení. Podle studie IPR se nárůst počtu obyvatel týká také Prahy, v kontextu ostatních evropských měst je zde populační vývoj v posledních letech dokonce nadprůměrný.

„Praha v této oblasti stále nedosáhne na globální města jako je Paříž, Londýn či další bohatší německá a severská města, přesto je nárůst obyvatel v Praze jedním z nejdynamičtějších ze všech měst bývalého východního bloku a vyšší než v mnoha západoevropských městech,“ říká ředitel IPR Ondřej Boháč.

I když počet obyvatel Prahy aktuálně dlouhodobě roste, není to samozřejmostí. Praha zažila pokles obyvatel např. v 90. letech 20. století. Naopak nejdynamičtější růst počtu obyvatel Prahy byl v letech 2003 až 2009 a 2014 až 2019, tedy v době silného ekonomického růstu.

Na populační vývoj Prahy má silný vliv nejen ekonomický rozvoj a tvorba nových pracovních příležitostí, ale také bytová výstavba či celková kvalita života. Dynamika populačního přírůstku jde také ruku v ruce se sociální strukturou obyvatel velkých měst. Praha dosahuje oproti zbytku republiky vyššího podílů osob s vysokoškolským vzděláním či nižším podílem nezaměstnanosti.

Díky atraktivitě města, kterou má za důsledek především nové a dobře placené pracovní příležitosti a kvalitní městské prostředí, je Praha lákadlem pro nové, především mladé obyvatele z Čech i zahraničí. Lze dokonce konstatovat, že bez cizinců by počet obyvatel v Praze Prahy stagnoval, či klesal. I přes velký nárůst cizinců v posledních letech je hodnota podílu zahraničních obyvatel na celkové populaci v Praze v evropském srovnání stále pouze mírně nadprůměrná. Je třeba stále nižší než v západoevropských metropolích, jako je Curych, Vídeň, Mnichov či Londýn, kde je podíl cizinců až dvakrát vyšší. Praha je nicméně jednoznačně nejatraktivnějším městem pro zahraniční imigranty v porovnání s dalšími metropolemi i menšími městy bývalého východního bloku.

„Nárůst obyvatel automaticky znamená vyšší finanční nároky na město. Je potřeba zajistit dostupnou městskou hromadnou dopravu, parkovací místa, dostatek bytů, lékařů či školek. Ukazuje se, že v Praze trvale žije okolo 1,6 milionu obyvatel a pokud započítáme obyvatele Středočeského kraje, kteří denně dojíždějí do Prahy za prací, jedná se dokonce o 1,8 milionu lidí. Trvalé bydliště tu však má jen 1,3 milionů obyvatel, takže i když náklady na infrastrukturu logicky rostou, Praha stále tratí na výnosech z daní,“ dodává Boháč.

V této souvislosti náměstek primátora Pavel Vyhnánek, který má v Praze na starosti finance, připomíná, že v hlavním městě trvale žije až 300 tisíc lidí bez nahlášeného trvalého bydliště. A tím město na daních ročně přichází o 7,5 miliardy korun ročně.

Studii Populační vývoj a sociální struktura obyvatel Prahy v kontextu evropských měst zpracovala Kancelář analýz města IPR, která letos v červenci získala mezinárodní ocenění Special Achievement in GIS za datový Portál ÚAP. Jde o ocenění za inovativní či jinak významné nasazení geoinformačních technologií.

-red-