Všimli jste si, kolik různých milostných nápisů se v ulicích města nachází? Stačí se projít centrem a dobře se dívat, nejen po památkách. Stačí se při cestě po Praze dívat kolem sebe. Uvidíte jich desítky.
Michal Žlábek už minimálně deset let v Dejvicích přechází přes ulici s nápisem „Miluju Tě, Sáro. Fip“. Na tento milostný vzkaz upozornil teprve před pár dny na facebookové skupině Dejvická parta. Hned se v komentářích rozjela velká diskuze, jak to vlastně se Sárou a Fipem dopadlo.
„Je to jako sledovat seriál, ale jeho díly jdou jen jednou tejdně“
„Tohle místo je jedno z mých oblíbených v Dejvicích. Bydlím tady a dlouhodobě mě zajímá, jaký příběh se za tím skrývá a hlavně, jak Sára takovéhle gramaticky nedokonalé vyznání přijala,“ napsal na facebook Michal. Tou gramatickou chybou myslí to, že zamilovaný Fip nejdříve napsal Miluju Ťe, hned ale svou chybu opravil. Jeho další přešlap s obraceným písmenem J ale zůstal dodnes.
Michalův post na dejvické facebookové stránce vzbudil velký zájem. Celé to dění kolem vyznání lásky a internetové pátrání po možných milencích připomíná televizní seriál, kde se děj mění každým dílem. Padlo totiž několik komentářů, které dávaly šanci dozvědět se o příběhu více. „Sára už je maminkou dvou malých dětí,“ napsala například jedna z diskutujících. Jenže přestala odpovídat na další zvídavé dotazy a komentáře. „To jsou nervy“, „Jsem napnutej jako kšandy“, „Hergot, nějak se nám to zaseklo. To je jako sledovat seriál, ale jeho díly jdou jen jednou tejdně“ – psali další v komentářích.
„Mám rád tyhle malé příběhy ve velkém městě,“ říká Michal
Michalův původní záměr byl snahou se s ostatními podělit o něco, co považuje v dnešní komplikované době za milé a pozitivní. A otevřeně říká, že rozhodně nechtěl zjišťovat pozadí celého příběhu a někomu se vrtat v životě, přeci jen ne vždycky mají vyznání šťastný konec. „Mám rád tyhle malé příběhy ve velkém městě. Navíc mě do určité míry baví to tajemno, které jsem si ve vlastní představivosti kolem toho nápisu za ty roky vytvořil. Spíše mě zajímalo, kolik lidí ten nápis ještě vnímá a zda případně někde v okolí nejsou nějaká podobná mementa běžného života,“ říká Michal pro web prahazdarma.cz, který mimo jiné sleduje také obyčejný život v Praze.
„Musím říct, že mě mile překvapilo kolik lidí ten vzkaz pro Sáru zná a kolik lidí ten příběh oslovil. Stejně jako fakt, že byť dotyčná Sára na příspěvek sama nereagovala, tak z reakcí jejich blízkých to vypadá, že příběh tohoto vyznáním je skutečně pozitivní. A vlastně musím říct, že jsem do určité míry rád, že se vše neobjasnilo do detailů, je hezké, že trocha toho tajemna zůstala,“ uzavírá jednatřicetiletý Michal, pracující jako technik a zvukař na různých kulturních akcích, které ale bohužel zastavila pandemie covidu-19. Že neznají konec tohoto příběhu a dál si bude žít bez odpovědi vlastně nakonec oceňují i ostatní diskutující z Dejvické party.
Kde tento nápis najdete?
Je na silnici v parku, kterému se nepřesně říká Lotyšské náměstí, zkráceně „Lotyšák“. Podle webu bubenec.eu Jedná se ale neoficiální pojmenování prostranství přiléhajícího k Lotyšské ulici. Ve skutečnosti se nejedná o náměstí, ale o z části otevřený vnitroblok domů mezi ulicemi Terronská, Rooseveltova a Jugoslávských partyzánů, který není zastavěn do Lotyšské ulice. Průchodem je tento prostor propojen také s Rooseveltovou ulicí. Nachází se zde park, dětské hřiště a sportoviště. Komunikace, která ve tvaru písmene „U“ park obchází, dostala v roce 2020 úřední jméno Korejská.
Po 10 letech z něj ale už zůstalo jen jakési torzo, protože kvůli opravám vozovky byl nápis částečně překryt asfaltem a barva se za to dobu částečně smyla.
