„Hřbitovy jsou zrcadlem společnosti a kulturních hodnot města,“ říká Martin Červený, ředitel Správy pražských hřbitovů (SPH). Na magistrátu právě vzniká nový manuál, jak s takovými místy, které jsou nedílnou součástí města, dále pracovat. Praha chce, aby se hřbitovy staly veřejnými prostory.

Na území hlavního města se nachází 84 hřbitovů, téměř polovinu z nich obhospodařuje městská příspěvková organizace SPH, ostatní jsou ve správě městských částí nebo různých církví. „Pražské hřbitovy se rozkládají celkem na ploše 170,5 hektarů, to je asi jako 23 Pražských hradů. Taková rozloha si zaslouží náležitou péči. Hřbitovy by neměly být vnímány jen jako prostor za hřbitovní zdí, ale jako důležitá součást města a veřejného prostoru při zachování pietního rázu místa posledního odpočinku. Jednotná koncepce rozvoje, přístupu a kultivace zhmotněná do manuálu nám pomůže toho dosáhnout,“ říká Milena Johnová, radní pro sociální politiku a zdravotnictví, která má ve své gesci také pohřebnictví.

Touto zastřešující vizí má být právě dokončovaný materiál s názvem Pražské hřbitovy: manuál tvorby veřejných prostranství, který pomůže nastavit jednotný přístup jak k rozvoji hřbitovů a jejich bezprostředního okolí, tak i k jejich dalšímu směřování. „V Praze konečně vzniká dokument pro opomíjenou oblast, která je pro město naprosto zásadní. Hřbitovy často tvoří bariéru a péče o ně a jejich rozvoj není jednotná. Manuál hřbitovů bude sloužit k plánování investic i k jejich samotné správě a zaměří se zejména na veřejná prostranství,” doplňuje ředitel IPR Praha Ondřej Boháč.

Manuál má sloužit v neposlední řadě i samotné správě tak, aby hřbitovy dokázaly odolat dopadům klimatické změny, měly minimální negativní dopady na životní prostředí a zároveň naplňovaly aktuální potřeby a požadavky obyvatel. Současně definuje způsoby, jakým směrem se má ubírat další vývoj jednotlivých hřbitovů v daných specifických lokalitách. Z koncepce se bude vycházet při plánování nových projektů včetně navazujících výběrových řízení.

-mag-

reklama